Český průmysl napakoval sklady, což stupňuje inflaci
Český průmysl nebývale hromadí zásoby, bojí se další logistické krize. Toto křečkování je ale zásadním zdrojem inflace, komentuje ekonom Lukáš Kovanda nejnovější data o stavu českého zpracovatelského průmyslu, které zveřejňuje společnost IHS Markit. Stávající světová logistická krize však naštěstí odeznívá, dodává Kovanda.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se loni v prosinci zlepšovaly, když index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 59,1 bodu z listopadových 57,1 bodu. Data přitom ukazují na největší zlepšení podmínek od loňského srpna, ke kterému přispělo především rychlejší rozšíření výroby, růst nových zakázek a zaměstnanosti. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.
„Koncem loňského roku v Česku konečně viditelně odeznívaly neblahé dopady světové logistické krize, která na přelomu let 2020 a 2021 propukla v důsledku pandemie. Provozní podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se proto v prosinci 2021 oproti předchozímu měsíci výrazně zlepšily, a to nejvíce od loňského srpna,” komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Příspěvek na bydlení se zvýší, stejně jako se zavede mimořádná okamžitá pomoc. Vláda těmito kroky reaguje na rostoucí ceny energií, které některé domácnosti mohly dostat do finančních těžkosti.
Vláda kvůli rostoucím cenám energií pomůže domácnostem. Příčina se ale neřeší
Názory
Z průzkumu dále vyplynulo, že podobně jako produkce českých výrobců v prosinci vzrostla nejvyšším tempem za čtyři měsíce, což firmy spojovaly se silnější poptávkou, vzrostl i příjem nových zakázek, a to i přes nedostatek materiálu a opožděné dodávky vstupů. Nové exportní zakázky se zvýšily nejrychleji za tři měsíce.
„Povzbudivé bylo i to, že některé firmy zaregistrovaly zmírnění problémů v dodavatelském řetězci a zhoršení výkonu prodejců bylo nejmenší za deset měsíců,” uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jonesová.
Co je doma, to se počítá
Odeznívání efektů přetížení mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců umožňuje českým průmyslovým podnikům citelněji navyšovat výrobu, neboť se například zkracující čekací doby na zajištění klíčových subdodávek. „Subdodavatelé stále čelí mimořádně obtížné situaci, ale v prosinci podali na poměry loňského roku v souhrnu jeden ze svých nejlepších výkonů. Tuzemské průmyslové podniky však i tak čelí stále citelnému nárůstu objemu výroby v rozpracovaném stádiu, což je právě důsledek dlouhých dodacích dob a nedostatku materiálu na světových trzích,” dodal Kovanda.
Tam, kde je to možné, se podle Kovandy snaží průmyslníci přecházet ze subdodávek na vlastní zajištění komponent „svépomocí“, tj. vlastní výrobou, pročež se zvyšuje zaměstnanost. To potvzuje i Jonesová z IHS Markit. „Tempo růstu zaměstnanosti bylo dokonce nejvyšší od října 2017,” dodala.
Současně také podniky intenzivněji hromadí zásoby, aby do budoucna oslabily riziko vystavení výroby dalším výpadkům v dodávkách. „Hromadění zásob ovšem přechodně stupňuje již tak rapidní inflaci jak oblasti výrobních, tak nakonec i spotřebitelských cen. V době hromadění zásob totiž pochopitelně dále zesiluje příslušná poptávka, která se potkává se stále značně oslabenou nabídkou, jež se dosud nevzpamatovala z dopadů pandemických omezení a související následné světové logistické krize,” doplňuje Kovanda.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera tak předstihové indikátory z průmyslu z konce roku vyzněly v mírně optimistickém duchu. Podobně podle něj vyznělo šetření také z Německa nebo eurozóny. „Firmy byly v prosinci poměrně optimistické ohledně dalšího vývoje a vlivu nákazy covid-19 na budoucí poptávku a výrobu. V tomto ohledu je však potřeba zmínit, že šetření probíhalo v první polovině prosince, nereflektuje tak poslední nepříliš příznivý pandemický vývoj v zahraničí z konce roku. Určitý optimismus výrobního sektoru koncem roku tak mohl být do jisté předčasný, což se ukáže v následujících měsících,” dodal Seidler.
„To se tak ráno probudíte a zjistíte, že nemáte třetinu byznysu,“ reaguje šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale na otázky o pandemii. Lídr trhu s minerálními vodami a dalším nealkem si poradil, díky čemuž má i v pandemické době skvělé výsledky. A dokonce i rozšířil své aktivity v Rakousku a na Slovensku.
Ano, budeme muset zdražit. Všichni musí zdražovat, říká šéf Mattoni Alessandro Pasquale
Leaders
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám České republiky.
Lukáš Kovanda: Česku hrozí spirály inflace a dluhu
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.