Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.
Cena plynu pro evropský trh vystoupila na rekordních více než 194 eur (4975 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.
Teplárenský sektor čeká nízkouhlíková transformace k roku 2030. V připravovaných fondech jsou zatím vyčleněny desítky miliard. Konečná částka veřejné podpory ale zatím není jasně stanovena. Teplárenské sdružení odhaduje potřebnou částku k celkové transformaci na 100 miliard korun. Tímto tempem teplárny ekologické závazky nestihnou, píše ve svém komentáři Lubomír Kuchynka, ředitel AC Heating.
Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vyplývá to z dat společnosti CCS. A bude hůř. Mnohem hůř.
Energetická krize se kvůli vojenskému konfliktu na východě Evropy může dále prohloubit. Hned po otevření trhů cena plynu vzrostla o 35 procent. Mezitím Němci přehodnocují své energetické plány.
Současné sankce Evropské unie Putina nezastaví, tvrdí Alexandr Vondra, vlivný místopředseda vládní ODS, europoslanec a bývalý disident. Na země, které jsou v NATO, si podle něj Putin netroufne. Ukrajinu však nechávají z jeho pohledu velké západní země napospas, kvůli ekonomickým zájmům.
Dvě čínské státní banky, Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a Bank of China, pozastavují dolarové financování ruského surovinového vývozu a částečně také financování tohoto vývozu v čínské měně, píše Bloomberg.
Aktuální zvýšení ceny plynu bude dvojnásobné oproti tomu poslednímu z konce roku 2021. Zákazníků, kteří mají cenu zafixovanou, se aktuální zdražení nedotkne.
Ruská invaze na Ukrajinu a hrozba velké války bude mít vliv na evropskou, potažmo českou ekonomiku. Jak drtivý ten dopad bude, to bude záležet na rozsahu a délce konfliktu, míní bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko. Samozřejmě ovlivní ceny energií, které tlačí na inflaci. „Kvůli tomu je těžké odhadovat, kdy Česká národní banka bude moci zahájit snižování sazeb,“ dodává Šramko v rozhovoru pro newstream.cz.
Změna klimatu a životní prostředí s důrazem na zelenou transformaci budou hlavními tématy druhé v pořadí druhé debaty z projektu Konference o budoucnosti Evropy. Podnětem je kontroverze, vyvolaná novoročním oznámením Evropské komise, že zvažuje dočasně zařadit mezi obnovitelné zdroje energie jádro a plyn, na něž mají členské země EU zásadně odlišné názory.
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.
