Kdykoli jede ministr zahraničí Macinka do ciziny, Čech trne, co tam provede. Obavy se potvrdily při mnichovské bezpečnostní konferenci. Kromě gesta tvrdohlavého dítěte, kdy dopředu ohlásil, že tam bude ignorovat prezidenta naší země, se na místě pustil do demokratky a bývalé ministryně zahraničí USA Hillary Clintonové.
Poslanecká sněmovna schválila základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Počítá se schodkem 310 miliard korun, což je více než loni. Zatímco vláda návrh hájí jako realistický, opozice i rozpočtová rada mluví o rozporu se zákonem.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) nebude kandidovat do Senátu ani v prezidentských volbách. Nadále bude vykonávat svůj poslanecký mandát, informoval na síti X. Se svými spolupracovníky založil think-tank nazvaný Politické fórum, který by podle něj měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie zejména mezi mladými lidmi.
Zkusme se na přímo voleného prezidenta, když už ho máme, dívat jako na příležitost, mimo jiné k úklidu a reformě institucí. Anebo se vraťme k volbě nepřímé. Tedy na začátek, do dob, kdy jsme se králů a knížat ještě báli, píše v komentáři Jan Frank.
Premiér Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem se sešli a vyřešili dvouměsíční martyrium kolem kandidáta na ministra, Filipa Turka. Po setkání Babiš prohlásil, že Turek ministrem nebude, ať Motoristé přinesou jiné jméno. Ti se k tomu zatím nemají, volí variantu Turek pod Macinkou. V zájmu zachování míru mezi Strakovkou a Hradem se zdá, že jde o definitivní řešení kauzy Turek.
Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi se textové zprávy odeslané poradci prezidenta Petru Kolářovi nepovedly. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Doufá, že spor Motoristů s Hradem, který začal rozhodnutím prezidenta Petra Pavla nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, se uklidní. Babiš míní, že Pavel mohl dát Turkovi šanci. Turek Nově řekl, že i pod funkci vládního zmocněnce, kterou zastává, se schová většina agendy ministerstva.
Prezident definitivně odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a premiér Babiš s ním na žádný ministerský post již nepočítá. Petr Macinka na to reaguje státnicky. Bude čekat. Klidně dva roky. Klidně se dvěma ministerstvy na krku. Česká politika tak objevila nový žánr. Vládnutí bez řešení, zato s vírou v ústupky budoucího prezidenta.
Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.
Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na svém zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, lídři nejednali, doplnil.
Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
