Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) oznámil, že ke konci června rezignuje na funkci ve vládě. Opustí i křeslo místopředsedy hnutí STAN. Reagoval tak na informace o svých kontaktech s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Zástupci dalších stran označili Gazdíkovu rezignaci za nevyhnutelnou. Zatímco podle vládních politiků znamená změnu politické kultury oproti předchozímu kabinetu, opozice žádá i konec ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) či všech ministrů STAN. Šéf hnutí STAN Rakušan se však odstoupit nechystá, Gazdíkova nástupce ve vládě chce představit zkraje přespříštího týdne. Zmínil, že resort školství by podle něj zvládli například senátoři za STAN Jiří Drahoš či Miroslav Plevný. Odchod ministra školství bude první změnou v kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) od jmenování loni v prosinci.
Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Za minimálního zájmu médií vláda Petra Fialy (ODS) v uplynulém týdnu schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Lidem v Česku letos klesne životní úroveň nejvýrazněji od vzniku republiky v roce 1993. Potvrzují to nejnovější čísla ČSÚ k vývoji reálných mezd. Frustrace a nespokojenost obyvatelstva, zejména sociálně zranitelných skupin, narůstá každým dnem. Výhledově hrozí vážný společenský a politický rozkol.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat.
Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře, především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po pátečním jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Premiéři se v Praze také dohodli, že budou společně požadovat po Evropské unii nové prostředky na zvládnutí migrace z Ukrajiny.
Dobrou zprávu nese ratingová agentura Fialově vládě. Česku totiž zhoršení ratingu bezprostředně nehrozí. Země si prý dokonce může dovolit osekávat dluh pomaleji než okolní země. Potvrzuje se tak, že veřejné finance České republiky nejsou v rozvratu, jak se loni mylně tvrdilo v rámci předvolebního boje.
Fialově vládě může ve snaze zlevnit pohonné hmoty pomoci Rijád. Saúdové ve středu rozhodli, že v příštích dvou měsících zvýší těžbu výrazněji něž dosud. Ropný kartel a jeho spojenci navýší těžbu o 648 tisíc barelů denně místo dosavadních 432 tisíc. To má vést ke snížení ceny této suroviny.
Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda loni. Pokud Fialův Kabinet neodolá pokušení činit prázdná, ale drahá gesta, letošní schodek bude jistě přesahovat schválených 280 miliard korun, komentuje novou statistiku vládního účtu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Ukrajinská armáda uvedla, že v noci na dnešek 💥 zasáhla a poškodila rafinerii v ruské Samarské oblasti a plynárenský podnik v Orenburské oblasti. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů a Moskva obvykle neupřesňuje následky ukrajinských úderů.
Letiště v Mnichově muselo v noci na dnešek dvakrát nakrátko ❌ přerušit provoz kvůli „podezřelým jevům ve vzduchu“. Policie nezjistila problém, některé lety však musely být odkloněny. Dnes se provoz vrátil k normálu, informovala agentura DPA.
Pařížské muzeum Louvre zůstává dnes ❌ zavřené poté, co se do něj vloupali zloději a odnesli několik šperků, uvádí deník Le Parisien. Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová o loupeži informovala na sociální síti X a oznámila, že úřady zahájily vyšetřování.
Izraelská armáda 💥 zaútočila v Pásmu Gazy poté, co se stala terčem Palestinců, uvádějí izraelská média. Podle deníku Times of Israel palestinští teroristé napadli izraelské jednotky v Rafáhu, načež armáda odpověděla leteckými údery. Incident zřejmě představuje nejnovější porušení současného příměří ze strany Hamásu, napsal izraelský server. Armáda se k útoku zatím oficiálně nevyjádřila.
ČSOB Pojišťovna se sídlem v Pardubicích měla minulý rok zisk 2,65 miliardy korun po zdanění. Ve srovnání s rokem 2023 byl 📉 nižší o 148 milionů korun. Předepsané pojistné se loni meziročně zvýšilo o 11 procent na 17,74 miliardy korun. ČSOB Pojišťovna, která je součástí holdingu ČSOB, má více než 1,5 milionu klientů.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 1️⃣2️⃣0️⃣ tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
