Na čínských vysokých školách letos promovalo více než desetkrát tolik absolventů než před dvaceti lety. Nejlidnatější ekonomika světa pro ně ale nemá pracovní uplatnění. A Peking se zmohl jen na krycí manévry, ukončil reportování údajů o nezaměstnanosti mladých.
Nejhorší vlna veder v Číně za posledních 60 let prohlubuje ekonomické problémy země způsobené výlukami souvisejícími s bojem proti nemoci covid-19. Úřady tento týden nařídily továrnám v několika hlavních výrobních regionech pozastavit výrobu, aby se ušetřila elektřina, informoval server amerického listu The Washington Post (WP).
Finanční skandál, při kterém z menších venkovských bank po celé Číně zmizely životní úspory tisícům lidí, vyústil v nebývalou míru protestů. Důvodem je mimo jiné to, že lokální vlády se snaží celou kauzu zamést pod koberec. Poškozeným protestujícím navíc tamní policie vyhrožuje. Skandál by mohl představovat vážnou zkoušku pro vládnoucí komunistickou stranu, která je jinak obyvateli oceňována pro stabilitu a její schopnost kontrolovat jakékoli hrozby, uvedl deník The New York Times.
Sektor výroby mikročipů roste v Číně rychleji než kdekoliv jinde na světě. Přispěly k tomu sankce, které Spojené státy uvalily na místní technologické giganty, od firmy Huawei Technologies až po firmu Hikvision, které zvýšily zájem o domácí výrobky. Podle údajů agentury Bloomberg pochází 19 z 20 nejrychleji rostoucích firem čipového průmyslu za poslední čtyři čtvrtletí z Číny. Loni jich bylo osm.
Čínské úřady tento týden dále zpřísnily kontroly na hranicích a oznámily, že výrazně omezí cesty, které nejsou nezbytné. Vládní tisk při tom zdůrazňuje, že opatření má výlučně zdravotnický charakter a zapadá do čínské strategie nulové tolerance vůči covidu-19, uvedl deník Le Monde. Podle francouzského deníku se úřady snaží odradit čínské občany od cestování i omezenou nabídkou letů, jejichž ceny vystoupily do závratných výšin.
Čínská společnost Alibaba Group se chystá rozšířit svou divizi Lazada i do Evropy. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na dva informované zdroje. Lazada se teď zaměřuje na e-commerce v jihovýchodní Asii. Chystaná expanze je součástí snahy čínské firmy o další růst v zahraničí.
Čínská společnost DJI, která je největším výrobcem bezpilotních letadel na světě, přerušuje aktivity v Rusku a na Ukrajině. Firma je jedním z mála čínských podniků, který se tak rozhodl kvůli válce na Ukrajině, informoval web televize Al-Džazíra. Společnost v úterý na svém webu uvedla, že přehodnocuje požadavky na dodržování předpisů po sporech o svou roli ve válce na Ukrajině.
Čínské internetové firmy Alibaba a Tencent letos kvůli dopadům regulace zruší desítky tisíc pracovních míst. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters. K výraznému snižování stavů se chystá i firma Didi Global, která poskytuje alternativní taxislužbu.
Motivací pro mnohé sportovce na zimních olympijských hrách v Pekingu není jen sláva a uznání fanoušků i sponzorů, ale i odměna za zisk medaile. Nejvíce za zlatou medaili slibuje Singapur – 737 tisíc dolarů (asi 16 milionů korun), tedy dvacetkrát více než Spojené státy, uvedl server CNBC. Ester Ledecká coby vítězka snowboardového klání se může těšit na 2,4 milionu korun – odměnu ale ještě musí schválit sněmovna, neboť je součástí návrhu státního rozpočtu.
Nápojářský gigant Coca-Cola, pojišťovna Allianz, provozovatel platebního systému Visa, výrobce procesorů Intel či poskytovatel krátkodobých pronájmů Airbnb. To je část z klíčových sponzorů zimních olympijských her (ZOH), které v pátek odstartují v čínském Pekingu. Na Západě přitom sílí tlak, aby se firmy přidaly k diplomatickému bojkotu her.
Premiéři Británie, Austrálie a Kanady informovali o plánech bojkotovat na diplomatické úrovni únorové zimní olympijské hry v Pekingu. Země se tak přidaly ke Spojeným státům, které v pondělí oznámily, že oproti zvyklostem nevyšlou na hry žádné vládní představitele. Jako důvod západní lídři uvádějí porušování lidských práv v Číně. Ze stejných pohnutek zvažují podobný postup také další spojenci USA, uvádí agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
