Úplné přerušení dodávek zemního plynu z Ruska by ve druhém pololetí mohlo snížit výkon německé ekonomiky o 12,7 procenta. Vyplývá to ze studie, kterou pro bavorskou hospodářskou asociaci vbw vypracoval institut Prognos. Podle hlavního ekonoma institutu Prognos Michaela Böhmera by tak německá ekonomika „sklouzla do hluboké recese“, píše agentura DPA.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck chce v souvislosti se snížením dodávek ruského plynu přijmout další opatření, která by snížila spotřebu plynu, a posílit preventivní opatření. Uvedla to agentura DPA s odvoláním na pětistránkový dokument, který má k dispozici. Po omezení dodávek ruského plynu je situace v zemi napjatá a Habeck chce reagovat, aby se situace nezhoršila, až začne zimní topná sezona. Podle agentury AP se Německo mimo jiné bude snažit výpadek plynu při výrobě elektrické energie kompenzovat uhlím.
V Německu na tři měsíce snížili daně z pohonných hmot. Jedná se o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká.
Deutsche Bank přestane v budoucnu ve většině poboček vydávat hotovost u přepážky. Podle vedení největší německé banky je to příliš nákladné a klienti už si stejně odvykli.
Německá burza vykopává z prestižního indexu DAX jednorožce, kteří nedělají zisk, a chce tam vrátit zpět těžké německé stroje.
Nálada v německém automobilovém průmyslu se v květnu výrazně zlepšila. Výrobci aut nadále těží z vysokých prodejních cen a nečekají už žádné další výraznější potíže v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které zveřejnil mnichovský hospodářský institut Ifo.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, kterou kritici v minulosti obviňovali z náklonnosti k Rusku a z toho, že zvýšila závislost země na ruské ropě, prolomila dlouhé mlčení týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Po začátku se vyjádřila jen velmi krátce, nyní tak učinila obšírněji. Její výrok byl nekompromisní. Je to barbarská válka a nejkřiklavější porušení mezinárodních dohod od konce druhé světové války, prohlásila podle serveru CNBC na akci německých odborů v Berlíně.
Inflace v Německu v květnu vystoupila na 7,9 procenta. Je nejvyšší od 70. let, kdy svět svírala první ropná krize. Na vině je válka na Ukrajině, která prodražuje nejen energie.
Německé hospodářství v prvním letošním čtvrtletí vykázalo proti předchozím třem měsícům růst o 0,2 procenta. Po poklesu v posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) i přes následky pandemie nemoci covid-19 a ruské invaze na Ukrajinu dokázal vrátit k růstu. Na celý letošní rok německá vláda počítá s růstem HDP o 2,2 procenta.
Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší cenový nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat. Na německé ekonomice je přitom závislá i řada českých podniků.
Jsme naprosto ekonomicky provázaní, rozhodně bychom vás nenechali v problémech. Tak zní sdělení Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Nicméně, náhlé zastavení dodávek plynu by české ekonomice, a tím i německým vlastníkům firem, způsobilo obří problémy. Jako jednu z velkých potíží vnímá komora špatnou komunikaci vlády, respektive ministerstva průmyslu.
