Finsko podá přihlášku do Severoatlantické aliance. Rozhodnutí společně oznámili finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Rozhodnutí exekutivy má ještě schválit parlament, což ale je považováno za formalitu. Proti rozšiřování NATO je Rusko, které přitom svým vpádem na Ukrajinu přimělo Finsko a také Švédsko, aby začaly podnikat kroky směřující k členství v alianci.
Amerického prezidenta čeká "evropský týden". Dnes jej zahájí videokonferencí s evropskými lídry, ve čtvrtek se pak zúčastní zasedání čelných představitelů NATO.
Ruská invaze na Ukrajinu spojila Evropu víc než jakákoliv událost, která nastala po konci druhé světové války, píše CNN. A změnila i tradičně neutrální postoj Skandinávců. Finy žene do NATO „racionální strach“ z Putinovy agrese. Nechceme na to zůstat sami, jako ve druhé světové válce, vzkazují.
Premiér se zdráv vrátil z Kyjeva, světový tisk českého předsedu vlády a jeho protějšky z Polska a Slovinska za jejich misi celkem chválí. Politici vládní koalice jsou tou slávou přímo opilí. Jestli záhy nevystřízliví, podaří se jim jediné - svést symbolický význam cesty na vedlejší kolej.
Válka na Ukrajině jednou pro vždy změní Evropu, píše server CNBC. A to i tehdy, kdy to dopadne nejlépe, jak může. Tedy, že Ukrajina se ubrání ruské převaze a nadále zůstane suverénním státem.
Nejpravděpodobnější lokalitou pro obří základnu je Polsko, nelze však vyloučit ani Rumunsko kvůli jeho poloze u Černého moře. „Je zjevně na čase opustit bezpečí dosavadních základen v Belgii, Německu, Itálii a USA,“ píše pro agenturu Bloomberg bývalý admirál amerického námořnictva James Stavridis, který mezi lety 2009 a 2013 byl vrchním velitelem spojeneckých sil NATO.
Rusko stojí válka 25 miliard korun denně, spočítal profesor válečných studií. I při embargu na ropu tak mohou válku financovat dlouhé měsíce, vždyť barel ropy teď prvně v historii stojí přes 3000 korun.
Současné sankce Evropské unie Putina nezastaví, tvrdí Alexandr Vondra, vlivný místopředseda vládní ODS, europoslanec a bývalý disident. Na země, které jsou v NATO, si podle něj Putin netroufne. Ukrajinu však nechávají z jeho pohledu velké západní země napospas, kvůli ekonomickým zájmům.
„Jedná se o konflikt mezi Ruskem a USA,“ prohlásil bývalý premiér Slovenska a šéf strany Smer Robert Fico. Bývalý ministr financí Ivan Mikloš naopak právě expremiéra Fica označil za jednoho z politiků, kteří dlouhodobě podněcovali protizápadní nálady na Slovensku.
Napadení Ukrajiny putinovským Ruskem je pro prezidenta Zemana pořádná rána do vazu. Při jeho „státnickém“ projevu, s nímž vystoupil v České televizi, to ostatně bylo vidět. Výroky, kterými výslovně odsoudil agresi, zněly mdle, snaha změkčit je vyznáním obdivu k ruskému lidu a kultuře byla zjevná.
Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.
