Finsko se dnes stalo 31. členem MATO, kam se rozhodlo vstoupit vloni v reakci na ruský vpád na Ukrajinu. Americký ministr zahraniční Antony Blinken převzal v Bruselu přístupový dokument podepsaný jeho finským protějškem Pekkou Haavistem, čímž pro skandinávskou zemi oficiálně skončil přijímací proces.
Státy „bukurešťské devítky”, kam patří i Česko, v závěrečném prohlášení po summitu s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Varšavě podpořily členství Ukrajiny v NATO. Žádají také další posílení přítomnosti aliance na jejím východním křídle. Podle agentury Reuters to řekl poradce polského prezidenta Marcin Przydacz.
V pátek 24. února uplyne rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Nikdo tehdy nečekal, že Ukrajinci se dokážou postavit síle ruské armády. Stejně jako nikdo nepředpokládal, že ta je tak slabá, říká politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro Newstream. Kdy podle něj válka skončí? A jak se bude vyvíjet dál?
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v úterním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Stalo se tak těsně po návštěvě amerického prezidenta Joe Bidena na Ukrajině.
Události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci, nejvíce od druhé světové války. Bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali, řekla na úterním velitelském shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Potvrdila jednotu Západu po ruské invazi na Ukrajinu.
Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů (zhruba 4,4 miliardy korun) na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině napadené Ruskem. Balík finanční pomoci ohlásil nový americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet. USA Česko obdobně podpořily už loni na podzim, tehdy přislíbily 106 milionů dolarů (2,3 miliardy korun).
Oba prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) chtějí spojovat rozdělenou společnost. Řekli to v televizní debatě televize CNN Prima News. Poté se stejně jako v předchozích diskusích přeli o válce. Mluvili pak také o své minulosti, víře či o bezpečnostních otázkách. Armádní generál ve výslužbě Pavel přinesl svému protikandidátovi, lídrovi opozičního hnutí ANO Babišovi zarámovaný článek o kolektivní obraně v NATO. Narážel tak na Babišovo vyjádření v nedělní debatě. Opoziční politik prohlásil, že že by případně neposlal jako prezident vojáky na pomoc napadenému Polsku a Pobaltí.
Turecko zrušilo únorové jednání se Švédskem a Finskem o vstupu těchto severských zemí do NATO, aniž stanovilo náhradní termín. Píší to dnes turecká státní média s odkazem na diplomatické zdroje. Rozhodnutí přichází den poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan Stockholmu sdělil, že nemůže počítat s tureckou podporou při vstupu do Severoatlantické aliance kvůli víkendovým demonstracím prokurdských skupin a odpůrců islámu.
Polská média i uživatele Twitteru zaskočilo tvrzení kandidáta na českého prezidenta Andreje Babiše, že by v případě útoku na Polsko nebo pobaltské země české vojáky na pomoc určitě neposlal. V reakci na výroky bývalého premiéra v nedělní televizní debatě s jeho konkurentem Petrem Pavlem se v Polsku pozastavují nad tím, zda Babiš zapomněl na české závazky plynoucí z členství v NATO.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou ve středu schválila vláda.
