Výdaje na obranu přesáhnou příští rok dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany (MO) bude hospodařit se 151 miliardami korun, což je zhruba o 40 miliard více oproti letošnímu rozpočtu. Dalších 8,6 miliardy korun je v rozpočtu vyčleněno na výdaje na obranu mimo kapitolu MO, celkem tedy výdaje na obranu dosáhnou 160 miliard korun. Vyplývá to z tiskové zprávy MO.
Česko bude muset razantně, o desítky miliard, navýšit výdaje na obranu, aby dostálo závazku vůči NATO. Již příští rok by výdaje na armádu měly vzrůst až o více než 100 procent v porovnání s loňskem.
NATO dramaticky zvýší počty vojáků připravených rychle nastoupit do akce. Rozhodnutí summitu členských zemí aliance v litevském Vilniusu je podle šéfa aliance Jense Stoltenberga největší zpřísnění obranných plánů od konce studené války. V dějišti summitu už je také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan co nejdříve předloží tureckému parlamentu k ratifikaci žádost Švédska o vstup do NATO. Po jednání s ním a švédským premiérem Ulfem Kristerssonem to podle tiskových agentur oznámil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Neuvedl ale, kdy se tak konkrétně stane. Dokončení ratifikace švédské žádosti je podle něj historický krok. Dodal, že Maďarsko, které o ratifikaci rovněž teprve musí hlasovat, nechce být poslední zemí, která dá souhlas s rozšířením aliance. Švédsko, Spojené státy i Německo oznámení přivítaly.
Český vládní speciál s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přistál na ruzyňském letišti v Praze. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Při své první návštěvě Česka od loňského začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu bude Zelenskyj jednat s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) i šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).
České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.
Ukrajina podle maďarského premiéra Viktora Orbána už není suverénní zemí. Proti Rusku dokáže bojovat jen díky podpoře Západu, řekl Orbán v rozhovoru s německým deníkem Bild. Orbán také uvedl, že pro něho ruský prezident Vladimir Putin není válečným zločincem.
Nikdo neví, jak Rusové přemýšlejí, říká Andor Šándor, generál, bývalý šéf tajné služby a nyní bezpečnostní expert. Západní podpora Ukrajiny může být v jejich očích důvodem, proč rozpoutat třetí světovou válku, říká. Klíčovou otázkou podle něj je, zda mohou Ukrajinci boj o svou zemi vůbec vyhrát. Šándor je v tomto ohledu skeptický. Ruský potenciál je podle něj nekonečný. Víc věří vyjednávání, které však musí být podpořeno vojenskými úspěchy Ukrajiny.
Česko zřejmě bude ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna hlasy koaličních poslanců a poslanců opozičního hnutí ANO. Návrh zákona odolal snaze opozičního hnutí SPD o zamítnutí a zamíří k projednání do Senátu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přicestoval na neohlášenou návštěvu Kyjeva, první od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině, která nyní chystá protiofenzívu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Otázka vstupu Ukrajiny do aliance se bude probírat na červencovém summitu NATO ve Vilniusu, kam Stolenberg Zelenského pozval. Kreml v reakci na návštěvu politického šéfa aliance v Kyjevě zdůraznil, že jedním z jeho válečných cílů je nepřipustit vstup Ukrajiny do NATO.
Uplynulý týden se nesl zejména v duchu příprav na největší křesťanský svátek. Velikonoce mají v různých zemích až neobvyklou podobu. Jak viděli hlavní události posledních sedmi dnů, jako například návštěvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně či návrat papeže Františka z nemocnice do úřadu světoví i čeští fotografové? Podívejte se ve fotogalerii na jejich nejlepší snímky.
