Jak se budou letos vyvíjet nájmy v Praze? A jak ceny bydlení? Co bude v letošním či příštím roce finančně výhodnější, platit nájem, nebo splácet hypotéku? Za prvé, hypotéky jsou nyní téměř nedostupné. S úrokovými sazbami kolem šesti procent a cenou metru čtverečního nového bytu přes 150 tisíc korun přesahuje splátka hypotéky na nový byt o velikosti 35 metrů dvacet šest tisíc korun.
Ceny bytů vzrostly v Praze za poslední rok asi o třicet procent. Za posledních pět let zdražil v Praze metr čtvereční nového bydlení v průměru o šedesát sedm procent. Cena překonala sto padesát tisíc korun za metr. Jsou tu jisté nuance. V Praze 10, čili na okraji města, můžete dosáhnout i na cenu kolem 135 tisíc korun za metr. Naopak v Praze 2, v Praze 7 jste na dvou stech tisících korun. Extrémem je Praha 1 se svými více než tři sta tisíci korunami za metr čtvereční.
Ceny bydlení byly v našich podcastech Realitního Clubu častým tématem. „Hodně věcí se mění. Možná nás čeká nejhlubší ekonomický propad od vzniku České republiky,“ říká Dušan Kunovský, majitel největšího developera v zemi, společnosti Central Group. Kombinace růstu cen a energetické krize je podle něj zcela bezprecedentní.
Tři projekty nájemního bydlení letos v Praze zkolaudovala developerská společnost AFI Europe, dohromady jsou za více než dvě miliardy korun.
V Česku se nemovitosti příliš neprodávají, rodinný dům jednou za padesát let, byt jednou za třicet let, říká v dalším díle podcastu Realitní Club Jiří Pácal, ředitel společnosti Central Europe Holding a člen správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma se podle svých slov tak nějak přirozeně ponořil do byznysu s nemovitostmi. Je jedním ze zakladatelů fondu kvalifikovaných investorů s názvem IRQ, který se chce věnovat především nájemnímu bydlení v Praze a Brně. Jejich prvním projektem by měl být bytový dům v pražských Holešovicích. „Chceme budovat portfolio nájemního bydlení,“ říká Tůma.
V Praze žije asi 105 500 příslušníků profesí, na které se město vedle sociálně slabých přednostně zaměřuje v bytové politice a nabízí jim nájemní byty. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechala zpracovat městská Pražská developerská společnost (PDS). Mezi preferované profese patří pracovníci ve školství, zdravotnictví a sociálních službách či hasiči, policisté a strážníci. V Praze je hlášeno asi 1,28 milionu obyvatel, ve skutečnosti jich v metropoli žije asi o 300 tisíc více.
Nájemní bydlení zajímá v České republice čím dál více developerů. Jedním z těch, kdo se na tento koncept v posledních letech cíleně zaměřili, je AFI Europe. V České republice má zatím naplánované tři nájemní projekty a další má například i v Polsku. V létě tento developer dokončil jeden takový projekt pro nájemníky na Praze 3, před pár dny pak další na Praze 8, který bude k nastěhování příští jaro. Třetí nájemní projekt na Praze 9 se zatím staví.
Společnost Heimstaden, která je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku, vybudovala v Havířově-Šumbarku na Karvinsku první komunitní bydlení pro seniory. Ve dvou zrekonstruovaných domech je 66 bytů, nonstop recepce, společenská místnost či uzavřená zahrada. Přestavba domů přišla téměř na 70 milionů korun a její součásti byla také úprava okolí. Uvedl to generální ředitel české pobočky Heimstaden Jan Rafaj.
Jan Balík je nyní nejdůležitějším mužem na českém developerském trhu. Zní to poněkud zvláštně. Ví někdo, kdo je Jan Balík? Je to šéf ekonomické sekce pražského arcibiskupství. Pravá ruka pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Je to muž, který disponuje miliardami korun, o nichž rozhoduje, kam je vložit. A protože se rozhodl, že je vloží do nemovitostí, do nákupu bytů určených pro nájemní bydlení, developeři mu nyní v uvozovkách zobou z ruky. Jak říká Balík v rozhovoru pro newstream.cz, nejde o charitu. Jde o byznys. Levné nájmy pod církevními křídly nelze čekat.
Plzeňské biskupství v úterý podepsalo kupní smlouvu na novostavbu domu se stovkou nájemních bytů za víc než 300 milionů korun. Také pražské arcibiskupství mělo v plánu nakupovat tisíce bytů. Tam se ale plány pozdržely kvůli vynucenému odchodu šéfa diecéze Antonína Jurigy.
