Korporátní dluhopisy jsou důležitým prvkem finančního trhu, který umožňuje společnostem získávat potřebné finanční prostředky k růstu a rozvoji. Přestože nabízejí své vlastní výhody dané hlavně pravidelností splatnosti výnosu, vnímání veřejnosti je ovlivněno spíše negativními příběhy. Za těmi přitom stojí marginální počet emitentů a jejich nedostatečná transparentnost.
Všechno běží podle plánu, říká David Karásek, zakladatel a většinový vlastník společnosti mmcité o vstupu své firmy na pražskou burzu. Výrobce městských mobiliářů, laviček či zastávek, začal dobývat před dvaceti lety ze své moravské fabriky celý svět. Nyní vítězí v zakázkách ve čtyřiceti zemích světa. Z pražské burzy Start si chce odnést na další rozvoj od investorů 160 milionů korun. Vstup se měl podle původních předpokladů uskutečnit do konce prvního pololetí. „Odložili jsme to o čtrnáct dní, jinak všechno běží podle plánu,“ ujišťuje Karásek pro newstream.cz.
Skupina mmcité, výrobce městského mobiliáře z Bílovic na Uherskohradišťsku, loni zaznamenala rekordní konsolidované tržby. Přesáhly 1,16 miliardy korun, meziročně byly vyšší o 40,75 procenta. Jednu miliardu korun přesáhly tržby společnosti poprvé. Čistý zisk skupiny vzrostl o 10,66 procenta téměř na 32,2 milionu korun, uvedla skupina v tiskové zprávě. Na loňské hospodaření mmcité upozornil web E15.
Kromě Bílovic u Uherského Hradiště se městský mobiliář tuzemské značky mmcité vyrábí i v Brazílii. Právě posílení produkce je jedním z hlavních důvodů, proč skupina Davida Karáska chce od investorů na pražské burze Start získat 160 milionů korun. Nejenom o tom, na co chce firma peníze použít, jsme si povídali v dalším díle podcastu Realitní Club.
Design české firmy mmcité dobývá svět. Městský mobiliář z Bílovic u Uherského Hradiště lze najít téměř ve 40 zemích světa, kromě zemí Evropské unie také v Jižní i Severní Americe, v Rusku nebo Dubaji. Kvůli posílení výroby si nyní jde firma Davida Karáska pro 160 milionů na pražskou burzu.
Skupina mmcité, český výrobce městského mobiliáře z Bílovic na Uherskohradišťsku, plánuje v první polovině letošního roku vstoupit na trh START pražské burzy. Oslovit hodlá akciové investory za účelem svého dalšího rozvoje. Holding mmcité chce na pražské burze nabídnout až třetinu nových akcií. Cílem je získat od investorů minimálně 160 milionů korun na akvizici a rozšíření výrobních kapacit.
Výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace měl loni obrat 6,5 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Na rekord v novodobé historii vzrostl zisk před zdaněním, a to z předloňských 102 milionů korun na 502 milionů korun. Informoval o tom mluvčí Aera Lukáš Hora.
Evropské akcie zahájily týden výrazným 📉 poklesem, při kterém sestoupily na dvoutýdenní minimum. Dolů je tlačí eskalace konfliktu na Blízkém východě a globální výprodej akcií firem, které se zabývají umělou inteligencí. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a ve vybraných zemích Evropské unie, ztrácel 0,6 procenta a nacházel se blízko 619 bodů. Krátce po zahájení obchodování sestoupil až na 616,50 bodu.
Energetická společnost Pražská plynárenská v loňském roce vykázala čistý zisk přes 720 milionů korun, meziročně si však pohoršila o téměř 3️⃣5️⃣ procent. Klesly rovněž výnosy podniku, a to meziročně o 11 procent na 27,4 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti za rok 2025.
Největší italská bankovní skupina Intesa Sanpaolo nabídla 3️⃣0️⃣,6️⃣ miliardy eur (zhruba 740 miliard korun) za převzetí menšího domácího konkurenta Monte dei Paschi di Siena (MPS). Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Dodala, že spojením podniků by vznikla druhá největší banka v eurozóně podle tržní hodnoty za španělským rivalem Santander.
Strana Občanská smlouva arménského premiéra 👨 Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů. Do parlamentu se dostanou ještě další dvě strany.
Ceny ropy na začátku týdne prudce 📈 rostou. Je to reakce na obnovené izraelské útoky na Libanon a na izraelské údery na vojenské cíle v Íránu. Severomořská ropa Brent vykazuje nárůst přibližně o 4,3 procenta a pohybuje se kolem 97,20 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) přidává zhruba 4,2 procenta a je nad 94,30 dolaru za barel.
Nedělní druhé kolo prezidentské volby v Peru směřuje k těsnému výsledku. Podle prognózy agentury Ipsos má mírný náskok levicový poslanec 👨 Roberto Sánchez. V částečných volebních výsledcích zatím vede krajně pravicová politička Keiko Fujimoriová, píše agentura Reuters. Při těsném výsledku by se mohlo na oficiální vyhlášení vítěze čekat několik dnů i týdnů.
Světové armády by mohly nasadit do boje zhruba 🔟 tisíc jaderných hlavic. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který zaznamenal mírný nárůst počtu bojových jaderných hlavic. Podle SIPRI má jaderné zbraně devět států - Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Severní Korea a Izrael.
Izrael oznámil dnes v noci 💥 údery na vojenské cíle v Íránu. Íránská státní média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu, píší agentury. Izraelské údery jsou zřejmě reakcí na nedělní raketové útoky z Íránu.