Americké ministerstvo školství plánuje propustit více než 1300 svých zaměstnanců v rámci snahy snížit počet pracovníků na polovinu. Informovala o tom v noci na dnešek agentura AP.
Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose.
Ano, je to skutečně šok, že v roce 2024 ministr školství teprve zvažuje, že by se v českých školách měla angličtina zavést povinně již v první třídě. Angličtina měla být povinná nejpozději od roku 2000 a dneska by Česko vypadalo o poznání jinak, než jak vypadá.
Na střední školu se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. V prvním kole byla nejvyšší úspěšnost těchto uchazečů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, ve druhém kole v Moravskoslezském a Zlínském kraji.
Ministr Mikuláš Bek chce zjevně zanechat v české politice opravdu silnou stopu. Ačkoli aktuální vláda je již ve druhé polovině funkčního období a zásadnější pohyby od ní již nikdo nečeká, ve školství se chystá revoluce. Zejména u odborných škol by mohla být klasická maturita nahrazena projektem, který by více připoutal studenta s praxí.
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Odborní asistenti na vysokých školách, zejména ti z humanitních oborů, si už delší dobu stěžují na platovou disproporci. Středoškolští učitelé totiž mají více peněz a soukromá sféra akademikům nabízí naprosto nesrovnatelné podmínky.
Na otázku z titulku, někdo tomu říká nadpis, by mohla postižená husa reagovat protiotázkou, zda se děti doučily přes prázdniny anglicky. To by však nesedělo. Rozdíl mezi dětmi a učiteli je ten, že učitelé jsou na rozdíl od žáků placení za to, aby dětem předali to nejlepší. Platí to většinou prostřednictvím státu, někdy i napřímo, rodiče. Ti proto mají právo se ptát.
