Českým školám hrozí nedostatek učitelů. Do roku 2035 by mohlo v základních a středních školách pracovat asi 90 tisíc kvalifikovaných, základní a střední školy ale budou potřebovat asi 113 tisíc učitelů. Vyplývá to z analýzy, kterou představili zástupci Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Ano, je to skutečně šok, že v roce 2024 ministr školství teprve zvažuje, že by se v českých školách měla angličtina zavést povinně již v první třídě. Angličtina měla být povinná nejpozději od roku 2000 a dneska by Česko vypadalo o poznání jinak, než jak vypadá.
Na střední školu se po dvou kolech přijímacího řízení dostalo asi 77 procent z téměř 6800 uchazečů s ukrajinským občanstvím. V prvním kole byla nejvyšší úspěšnost těchto uchazečů na Vysočině a v Moravskoslezském kraji, ve druhém kole v Moravskoslezském a Zlínském kraji.
Ministr Mikuláš Bek chce zjevně zanechat v české politice opravdu silnou stopu. Ačkoli aktuální vláda je již ve druhé polovině funkčního období a zásadnější pohyby od ní již nikdo nečeká, ve školství se chystá revoluce. Zejména u odborných škol by mohla být klasická maturita nahrazena projektem, který by více připoutal studenta s praxí.
Pražský magistrát koupí budovu v Holešovicích a přestaví ji na střední školu, zřejmě gymnázium. Objekt v ulici U Pergamenky nabídne zhruba 520 míst pro žáky, a navýší se tak kapacita středních škol v Praze, schválili to pražští zastupitelé.
Přijímačky Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci, píše ve svém komentáři bývalý ředitel Transparency International ČR a analytik David Ondráčka.
Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, uvedl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 tisíc žáků odjinud. Finance na rozšíření kapacit škol by podle Klecandy měl dát městu stát.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Odborní asistenti na vysokých školách, zejména ti z humanitních oborů, si už delší dobu stěžují na platovou disproporci. Středoškolští učitelé totiž mají více peněz a soukromá sféra akademikům nabízí naprosto nesrovnatelné podmínky.
Na otázku z titulku, někdo tomu říká nadpis, by mohla postižená husa reagovat protiotázkou, zda se děti doučily přes prázdniny anglicky. To by však nesedělo. Rozdíl mezi dětmi a učiteli je ten, že učitelé jsou na rozdíl od žáků placení za to, aby dětem předali to nejlepší. Platí to většinou prostřednictvím státu, někdy i napřímo, rodiče. Ti proto mají právo se ptát.
Vládní koalice se dohodla, že na střední školy by bylo možné podat až tři elektronické přihlášky. Deníku N to řekl poslanec TOP 09 Pavel Klíma, který se jednání vládních stran o podobě přijímacího řízení zúčastnil. Změna má platit od příštího roku. Dosud mohli studenti podávat v prvním kole maximálně dvě přihlášky, a to v papírové formě.
