Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Američtí centrální bankéři ukončí podporu ekonomiky dřív, než původně zamýšleli. Kvůli prudkému nárůstu inflace omezí nákup dluhopisů a v příštím roce třikrát zvýší sazby.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Česká národní banka od ledna začne opět prodávat části výnosů z devizových rezerv. Program, jehož cílem je zpomalit nárůst objemu devizových rezerv ČNB, banka obnovuje po devíti letech.
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Před zpřísněním měnové politiky varuje italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Právě Itálie by zpřísňování měnové politiky ECB a zdražení dluhů nemusela zvládnout.
Maďarská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 1,50 procenta. Náklady na úroky zvýšila už potřetí za sebou, aby zmírnila růst inflace způsobený silným oživením ekonomiky.
Inflace skončila nad prognózou ČNB. Debata bankovní rady bude nyní o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení. Na exportním fóru to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.
