Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Američtí centrální bankéři ukončí podporu ekonomiky dřív, než původně zamýšleli. Kvůli prudkému nárůstu inflace omezí nákup dluhopisů a v příštím roce třikrát zvýší sazby.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
Česká národní banka od ledna začne opět prodávat části výnosů z devizových rezerv. Program, jehož cílem je zpomalit nárůst objemu devizových rezerv ČNB, banka obnovuje po devíti letech.
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Před zpřísněním měnové politiky varuje italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Právě Itálie by zpřísňování měnové politiky ECB a zdražení dluhů nemusela zvládnout.
Maďarská centrální banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 1,50 procenta. Náklady na úroky zvýšila už potřetí za sebou, aby zmírnila růst inflace způsobený silným oživením ekonomiky.
Inflace skončila nad prognózou ČNB. Debata bankovní rady bude nyní o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení. Na exportním fóru to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Současné Rusko čelí mnoha výzvám a aktuálně poutá pozornost finančních investorů jeho boj s inflací a pandemií spolu s nekonečnou přetahovanou se západními mocnostmi o vliv ve světě.
Evropská centrální banka (ECB) nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dlouhodobě setrvává na dvouprocentním inflačním cíli.
Akcie ve Spojených státech 📈 posílily po zprávě o odolnosti amerického trhu práce. Indexy Nasdaq a Standard & Poor's 500 ve zkráceném obchodním dnu uzavřely na nových maximech. Na devizovém trhu posiloval dolar.
Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii zrušily aerolinky a letiště pro dnešek a pátek přes 1500 letů, což se dotklo zhruba 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc cestujících. Podle agentury Reuters to oznámilo sdružení Airlines for Europe (A4E). Pařížské terminály dnes omezily provoz o čtvrtinu, ale například letiště v Nice či v Bastii odřekla polovinu letů, informují média. Stávka se týká i spojení s Prahou.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ☝ vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Pražská burza druhý den 📈 posílila, index PX dnes vzrostl o 0,53 procenta na 2165,2 bodu. Nejvíc k tomu přispěly akcie Komerční banky, v plusu skončily i cenné papíry energetické společnosti ČEZ. Koruna dnes posílila vůči euru a stagnovala k dolaru.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly 📈 vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
