Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky. A že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Koruna ve středu později odpoledne středoevropského času prolomila psychologickou hranici 24,30 koruny za euro. Zpevnila pod ní poprvé od září 2012. Podle dat Bloombergu se koruna dostala až na kurs 24,292 koruny za euro.
Analytici očekávají, že po loňském roce, kdy zlato oslabilo o téměř čtyři procenta, žlutému kovu pšenka nepokvete ani letos. Investiční poptávka zůstává slabá, a tak propad cen brzdí pouze maloobchod. Podle mnohých zlato ztratilo svůj sex-appeal. Konkurují mu kryptoměny.
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.
Američtí centrální bankéři ukončí podporu ekonomiky dřív, než původně zamýšleli. Kvůli prudkému nárůstu inflace omezí nákup dluhopisů a v příštím roce třikrát zvýší sazby.
Burzy se dnes dost možná pořádně otřesou. Americká centrální banka – Fed – dá světu vědět, jakou cestou se bude ubírat její měnová politika. Je v pasti. Na jednu stranu by měla vyslat jasný signál, že nejvýraznější inflaci v USA za posledních takřka 40 let opravdu nehodlá tolerovat. Na stranu druhou platí, že aby tak učinila věrohodně, musí signalizovat takové kroky – takové utažení své extrémně expanzivní měnové politiky –, které snadno vženou burzy celého světa do paniky.
