Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém spekulují média, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Evropská centrální banka (ECB) bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Poměrně nečekané rozhodnutí signalizuje, že ji více znepokojuje rekordní inflace než slabší ekonomický růst. Hrozí, že válka na Ukrajině ceny ještě vyžene nahoru.
Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Ve Vladivostoku rubl padá vůči dolaru o 50 %, může stáhnout i čínský jüan. Rusko cizincům zakazuje prodávat akcie ruských firem – aneb „Chceme dolary, ruské akcie si nechte“.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky, píše Bloomberg. Ta tak přichází o stovky miliard dolarů.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Ceny ropy smazaly počáteční zisky a klesají. Může za to zpráva o stavu zásob ropy a benzinu ve Spojených státech. Zásoby ropy nečekaně 📈 vzrostly, protože rafinérie omezily zpracování a dovoz se mírně zvýšil. Cena severomořské ropy Brent ztrácí 0,2 procenta a prodává se za 79,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI klesla o 0,7 procenta na 75,23 dolaru za barel.
