Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Ve Vladivostoku rubl padá vůči dolaru o 50 %, může stáhnout i čínský jüan. Rusko cizincům zakazuje prodávat akcie ruských firem – aneb „Chceme dolary, ruské akcie si nechte“.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky, píše Bloomberg. Ta tak přichází o stovky miliard dolarů.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Bankovní rada České národní banky navýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002, tedy před 20 lety. Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Odhad průměrné letošní inflace zvedla na 8,5 procenta.
Česká měna ve čtvrtek v poledne poprvé od září 2011 prolomila psychologickou hranici 24,10 koruny za euro. Podle dat Bloombergu zpevnila až na 24,094 koruny za euro.
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
