Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Je to představa bizarní, možná dokonce těžko představitelná. Ale když se bavíte s lidmi z okolí národní banky, s ekonomy, s lidmi v pražských kavárnách, začne se vám vykreslovat netušený obraz. Novým guvernérem České národní banky by se po Jiřím Rusnokovi, který posledního června končí ve funkci, mohl stát Václav Klaus.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,50 procentního bodu na pět procent. Navýšení je v souladu s očekáváním trhu. Rizika a nejistoty odhadovaného vývoje jsou však podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka znatelně proinflační. „To oproti stávající prognóze vyvolává potřebu výrazně přísnější měnové politiky, a to zřejmě po delší dobu,“ uvedl Rusnok.
Ruská měna se včera dostala na úroveň 90 rublů za dolar. Na mezibankovním trhu je však kurz horší. Pro další vývoj hodnoty ruské měny budou zásadní jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Evropská centrální banka (ECB) bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Poměrně nečekané rozhodnutí signalizuje, že ji více znepokojuje rekordní inflace než slabší ekonomický růst. Hrozí, že válka na Ukrajině ceny ještě vyžene nahoru.
Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Ve Vladivostoku rubl padá vůči dolaru o 50 %, může stáhnout i čínský jüan. Rusko cizincům zakazuje prodávat akcie ruských firem – aneb „Chceme dolary, ruské akcie si nechte“.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky, píše Bloomberg. Ta tak přichází o stovky miliard dolarů.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
