Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Bankovní rada České národní banky navýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002, tedy před 20 lety. Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Odhad průměrné letošní inflace zvedla na 8,5 procenta.
Česká měna ve čtvrtek v poledne poprvé od září 2011 prolomila psychologickou hranici 24,10 koruny za euro. Podle dat Bloombergu zpevnila až na 24,094 koruny za euro.
Strach z inflace vhání Čechy do sítě investic. Ne všichni ale mají silné nervy na to, co přijde. Pro letošní rok snad více než kdy jindy platí, že minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.
Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.
Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.
Jen pár dnů nazpět varovala Isabel Schnabelová z vedení Evropské centrální banky (ECB) před takzvanou zelenou inflací, neboli „greenflation“. Jedná se o dosud nejhlasitější varování zpoza zdí ECB, že nynější vysoké ceny energií napříč eurozónou, a potažmo EU včetně Česka, tu budou celé roky. A že se ještě dost možná budou průběžně výrazně zvyšovat. Jsou totiž daní za zelenou transformaci EU a za její snahu dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
