Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Evropská centrální banka (ECB) bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Poměrně nečekané rozhodnutí signalizuje, že ji více znepokojuje rekordní inflace než slabší ekonomický růst. Hrozí, že válka na Ukrajině ceny ještě vyžene nahoru.
Stín současného ruského útoku na Ukrajinu silně dopadá také na českou korunu. Její kurs vůči euru se dnes dostal na dohled úrovně 26 korun za euro, což je podle dat Bloombergu absolutně nejslabší hodnota od dubna 2021.
Ve Vladivostoku rubl padá vůči dolaru o 50 %, může stáhnout i čínský jüan. Rusko cizincům zakazuje prodávat akcie ruských firem – aneb „Chceme dolary, ruské akcie si nechte“.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na zamrazení rezerv ruské centrální banky, píše Bloomberg. Ta tak přichází o stovky miliard dolarů.
Šest let působení guvernéra České národní banky bylo poněkud divokých. Musel se potýkat nejen s dopady covidu na ekonomiku, ale i s rekordní inflací, jakou země jednu generaci nezažila. V červnu ve funkci končí, jeho nástupce určí prezident. Základní sazby, od kterých se odvíjejí třeba ceny hypoték, jsou na rekordní úrovni. Příští rok by podle něj však měl být klidnější. Jisté to však není.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová dál razí názor, že současná situace nevyžaduje výrazné zpřísňování měnové politiky. Razantní zvýšení úrokové sazby by podle ní inflaci teď nevyřešilo, jen by to ublížilo ekonomice. Lagardeová to řekla německé redakci Redaktionsnetzwerk.
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Koruna citelně oslabuje po rozhodnutí ČNB o sazbách, ale i v reakci na tiskovku guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka a šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové. Její jestřábí tón podporuje zpevňování eura.
Bankovní rada České národní banky navýšila základní úrokovou sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu na 4,50 procenta. Ve stejné výši se základní úroková sazba naposledy pohybovala v lednu 2002, tedy před 20 lety. Centrální banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Odhad průměrné letošní inflace zvedla na 8,5 procenta.
Ceny ropy na počátku nového týdne mírně 📈 rostou. Trh reaguje na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila, že v prosinci zvýší těžbu a v prvním čtvrtletí příštího roku pozastaví růst produkce. Investory zároveň znepokojují obavy z přebytku ropy na trhu a slabá data z asijských továren.
Americká farmaceutická společnost Eli Lilly plánuje postavit nový výrobní závod v Nizozemsku za 3️⃣ miliardy dolarů (63,3 miliardy korun). Chce tak rozšířit výrobní kapacitu pro svůj přípravek na hubnutí orforglipron a další přípravky. Oznámila to dnes společnost.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.