Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Zároveň zlepšila výhled domácí ekonomiky pro letošní i příští rok.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Poukázala nicméně na pokrok při snižování inflace ve Spojených státech. Naznačila tak, že se blíží snížení úrokových sazeb, napsala agentura AP.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Oslovení analytici mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Bankovní rada České národní banky ve středu rozhodla o snížení své základní úrokové sazby o 0,50 procentního bodu, na 5,75 procenta. Většina trhu takový krok předpokládala. Koruna proto bezprostředně po oznámení rozhodnutí nijak výrazněji nereagovala. Drží se na úrovni kolem 25,30 za euro. České národní bance se tak daří zastavit její předchozí oslabování.
Česká národní banka snížila hlavní sazbu na 5,75 procenta. Pokles o půl procentního bodu byl očekávaný. Inflační tlaky v ekonomice slábnou. V únoru se inflace vrátila na dvouprocentní cíl ČNB. V neprospěch argumentu výraznějšího poklesu sazeb hovoří slábnoucí koruna i rychlejší růst cen služeb. Tato proinflační rizika museli centrální bankéři ve svém dnešním rozhodnutí zohlednit.
Koruna vůči euru za covidu a války reálně posílila o 20 procent, podle stoupenců přijetí eura je však prý slabá. Všechny země, které platí eurem, mají trvale vyšší nezaměstnanost než Česko i proto, že společná měna znemožňuje kurzové přizpůsobení ekonomiky, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ceny rezidenčních nemovitostí opět porostou. Podíl na tom má i rozhodnutí bankovní rady České národní banky o snížení základní úrokové sazby. Více v komentáři analytika investiční společnosti DRFG Filipa Emmera.
Češi jsou ke společné měně skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu agentury Median pro Radiožurnál si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné. „Z výsledku průzkumu je jasné, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch. Otázkou je, zda je ještě mají kde brát,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.
Všeobecná očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) začne se snižováním úrokových sazeb, by se mohla naplnit už v létě. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu tuto možnost připustila šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
