Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v květnu zhoršily. Zhoršení ale bylo druhé nejslabší od srpna roku 2022. Index nákupních manažerů (PMI) stoupl v květnu na 46,1 bodu z dubnových 44,7 bodu, uvedla dnes společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru.
Svět, který jsme znali se nenávratně mění a dochází k zásadním geopolitickým změnám, klimatické změně i k remodelaci globálního obchodování. A na to vše budou muset reagovat také investoři. Ještě více než dřív pro ně bude zásadní se umět zorientovat na finančním trhu a zvolit si tu nejvhodnější investiční strategii, říká v rozhovoru pro newstream.cz investorka a šéfka investiční strategie skupiny UniCredit Manuela D´Onofrio.
„I přesto, že se konsensus mezi investory a analytiky letos výrazně posunul od recesního scénáře, investiční ředitelé Rick Reider (BlackRock) a Vincent Mortier (Amundi) si myslí, že recese je naopak pravděpodobnější,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Centrální banka ukončila intervenční režim, kterým podporovala kurs koruny v době vysoké inflace. Kurz koruny se propadl k 24,20 na euro. Měna bude dále oslabovat, čekají ekonomové.
Dlouhodobě středoevropské měny spíše posilují, s výjimkou maďarského forintu. Vliv mají i rozpočtové deficity.
Evropská komise nepatrně zvýšila odhad letošního výkonu české ekonomiky, který však i s růstem 0,2 procenta výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Zato inflace bude podle čerstvé prognózy výrazně vyšší. Brusel očekává 11,9 procenta, což je po Maďarsku druhý nejrychlejší růst cen z celé Evropské unie.
Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta. Vzhledem k tomu, že mezičtvrtletní pokles zaznamenala už právě ve druhém loňském čtvrtletí, je tak nyní splněna definice recese. Tedy mezičtvrtletní pokles výkonu ekonomiky alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.
Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Číst více
