Téměř polovinu firemních úvěrů již banky poskytují v eurech a tento podíl nadále roste, půjčit si ve společné evropské měně je totiž levnější. Firmy si začínají navzájem platit eurem a začíná se hovořit o „eurizaci“ tuzemské ekonomiky.
Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.
Pandemie a válka patří mezi černé labutě, které zásadně ovlivňují globální obchod. Výrazně se to projevuje na tržbách e-shopů v čele s Amazonem, jenž zbrzdil růst. „Pokud by někdo očekával, že v necovidovém roce následujícím po covidovém roce porostou objemy stejným způsobem, jako rostly předtím, tak se samozřejmě mýlí. Z čísel evropského trhu, která já vidím, tak na objemech pořád proti rekordnímu roku 2021 rosteme,“ prozrazuje šéf českého Amazonu Michal Šmíd.
Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.
Inflace pokračuje v růstu, a kromě devadesátých let, kdy ceny rostly rychleji kvůli transformaci, takový skok v cenách nikdo nepamatuje. Řada lidí se před inflací již několik měsíců snaží bránit například investicemi do zlata, to však často není k dostání, a tak sahají po stříbru. Data ukazují, že to je sázka na špatné koně, kterým pomáhá jen růst dolaru.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Dnešní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro televizi CNN Prima News patrně zítra, po otevření devizových trhů, vyvolá znatelný tlak na oslabení koruny. Otázkou je, zda či do jaké míry bude ČNB možnému oslabování české měny bránit.
Posílení koruny se má stát jedním z hlavních nástrojů boje s inflací. Jak k silnější koruně dojít? Budou fungovat vzory první republiky, k nimž se Aleš Michl často hlásí? A jak se silnější korunou naloží exportéři?
Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999.
Česká národní banka (ČNB) reaguje na výrazné oslabení koruny měnovými intervencemi. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Dopravní úpravy kvůli dostavbě Temelína ☢ vyjdou podle vlády asi na 3,9 miliardy korun. Kabinet na dnešním zasedání souhlasil s tím, že Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) na tato opatření vyčlení 47,46 milionu korun z letošního rozpočtu.
