Jihokorejská tajná služba (NIS) potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.
Jihokorejský parlament na druhý pokus rozhodl o odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Pro krok, který musí do šesti měsíců ještě potvrdit ústavní soud, se vyslovilo 204 poslanců, 85 bylo proti. Pro přijetí návrhu bylo třeba 200 hlasů. Jun po rozhodnutí poslanců prohlásil, že se nikdy nevzdá, vyzval k udržení stability v zemi a své odvolání označil za „dočasné“.
Už zítra mohou v Jižní Koreji sesadit nynějšího prezidenta. Favoritem na úřad pak bude muž, jenž hlásá, že cena za Dukovany je hrubě podseknutá, a vlastně by je nejradši nestavěl.
Předseda jihokorejské provládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo. Musí být proto okamžitě odvolán. Jun mezitím znovu hájil své rozhodnutí, které podle něj mělo chránit jihokorejskou demokracii před zásahy Severní Koreje. Slíbil, že bude bojovat až do konce, informovaly světové agentury.
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se v televizi omluvil veřejnosti za rozruch, který vyvolal, když tento týden vyhlásil v zemi stanné právo. Učinil tak krátce předtím, než bude jihokorejský parlament hlasovat o jeho odvolání. Sám z funkce ale neodstoupil.
Jihokorejské opoziční strany ve středu předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. Své rozhodnutí ale po šesti hodinách odvolal poté, co jej k tomu vyzval parlament.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Jihokorejské město Kimpcho, které leží kousek od hranic s KLDR, má novou atrakci. Mezinárodní kavárenská síť Starbucks tam otevřela svou pobočku. Na tom by nebylo nic divného, jenže nově otevřený podnik má obří terasu s dalekohledy, jejichž prostřednictvím je možné pozorovat život vesničanů v Severní Koreji.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters vyzval spojence, aby na důkazy o severokorejském zapojení do konfliktu reagovali.
Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, ☝️ varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.
Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to v noci na dnešek prohlásil americký prezident 👴 Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu.
Írán ❌ nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.