Už zítra mohou v Jižní Koreji sesadit nynějšího prezidenta. Favoritem na úřad pak bude muž, jenž hlásá, že cena za Dukovany je hrubě podseknutá, a vlastně by je nejradši nestavěl.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Jihokorejské město Kimpcho, které leží kousek od hranic s KLDR, má novou atrakci. Mezinárodní kavárenská síť Starbucks tam otevřela svou pobočku. Na tom by nebylo nic divného, jenže nově otevřený podnik má obří terasu s dalekohledy, jejichž prostřednictvím je možné pozorovat život vesničanů v Severní Koreji.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters vyzval spojence, aby na důkazy o severokorejském zapojení do konfliktu reagovali.
Severní Korea potvrdila, že její ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Korejské firmy by se podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohly zapojit do PPP projektů (Public Private Partnership) při výstavbě vysokorychlostních železnic nebo dálnic v Česku.
Jihokorejská státní energetická společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) zaznamenala zvýšený zájem o své jaderné reaktory z Evropy a z Asie. V červenci firma získala kontrakt za 400 miliard korun na dodávku dvou jaderných bloků do České republiky. Společnost se teď přiblížila k uzavření smluv se zákazníky ve Švédsku, Finsku, Nizozemsku a ve Slovinsku. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to prohlásil generální ředitel KHNP Ču Ho-wang.
Jižní Korea do roku 2027 investuje 9,4 bilionů wonů (155 miliard korun) do umělé inteligence ve snaze o udržení vedoucího postavení na světovém trhu špičkových polovodičových čipů, uvedl podle agentury Reuters jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
Evropa se děsí zaostávání v polovodičovém průmyslu a Brusel vyhlásil cíl, podle něhož má Evropská unie dosáhnout 20procentního podílu ve výrobě čipů do roku 2030. Jak už to s evropskými cíli bývá, doprovází je silná skepse. Ve skutečnosti jsou ale továrny na čipy jen jednou ze součástí polovodičového oboru. Evropa má v rámci dodavatelského řetězce čipů silná místa a týká se to i Česka. Na udržení a posílení těchto svých předností by Evropané měli sázet především, píše v analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Většina Korejců, kteří si chtěli koupit Teslu, si ji už koupila. V lednu se na tamním trhu prodala jediná. Důvodů je vícero, mimo jiné to, že se auta americké automobilky vyrábějí v Číně, což Korejci těžce skousávají, už kvůli obavě z kvality. Požáry baterií z nedávné doby je v tom jen utvrdily, píše Bloomberg.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
