Jihokorejská tajná služba (NIS) potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.
Jihokorejský parlament na druhý pokus rozhodl o odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který se minulý týden pokusil v zemi zavést stanné právo. Pro krok, který musí do šesti měsíců ještě potvrdit ústavní soud, se vyslovilo 204 poslanců, 85 bylo proti. Pro přijetí návrhu bylo třeba 200 hlasů. Jun po rozhodnutí poslanců prohlásil, že se nikdy nevzdá, vyzval k udržení stability v zemi a své odvolání označil za „dočasné“.
Už zítra mohou v Jižní Koreji sesadit nynějšího prezidenta. Favoritem na úřad pak bude muž, jenž hlásá, že cena za Dukovany je hrubě podseknutá, a vlastně by je nejradši nestavěl.
Předseda jihokorejské provládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo. Musí být proto okamžitě odvolán. Jun mezitím znovu hájil své rozhodnutí, které podle něj mělo chránit jihokorejskou demokracii před zásahy Severní Koreje. Slíbil, že bude bojovat až do konce, informovaly světové agentury.
Tuto sobotu jihokorejský parlament dost možná sesadí tamního prezidenta, Jun Sok-jola. Favoritem předčasných voleb by pak byl opoziční lídr I Če-mjong z Demokratické strany. Ten říká, že cena za stavbu dukovanských jaderných bloků je podseknutá a že stavba bude mít vícenáklady. Zřejmě nemalé.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se v televizi omluvil veřejnosti za rozruch, který vyvolal, když tento týden vyhlásil v zemi stanné právo. Učinil tak krátce předtím, než bude jihokorejský parlament hlasovat o jeho odvolání. Sám z funkce ale neodstoupil.
Jihokorejské opoziční strany ve středu předložily návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který v úterý vyhlásil v zemi stanné právo. Své rozhodnutí ale po šesti hodinách odvolal poté, co jej k tomu vyzval parlament.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo a opozici obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svou protistátní činností. Krok vyvolal odpor jihokorejského parlamentu a znepokojení u ostatních zemí, z nichž některé včetně Česka vyzvaly své občany k opatrnosti. Jihokorejští poslanci v reakci svolali schůzi, na které vyzvali prezidenta ke zrušení rozhodnutí. Prezident následně prohlásil, že stanné právo skutečně zruší, a to po zasedání vlády. Kabinet se má podle něj sejít „co nejdříve“.
Jihokorejské město Kimpcho, které leží kousek od hranic s KLDR, má novou atrakci. Mezinárodní kavárenská síť Starbucks tam otevřela svou pobočku. Na tom by nebylo nic divného, jenže nově otevřený podnik má obří terasu s dalekohledy, jejichž prostřednictvím je možné pozorovat život vesničanů v Severní Koreji.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.
Jižní Korea může zvážit přímé dodávky zbraní Kyjevu jako součást opatření proti zesilující vojenské spolupráci Ruska se Severní Koreou. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář jihokorejského prezidenta. Soul tvrdí, že Pchjongjang vyslal do Ruska vojáky, aby bojovali na Ukrajině na straně Moskvy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters vyzval spojence, aby na důkazy o severokorejském zapojení do konfliktu reagovali.
Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 dolarů za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří ve válce s Ukrajinou na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce, uvedl podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov.
Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu.
Ve strategické průmyslové zóně Triangle nedaleko Žatce na Lounsku uvažuje zájemce o investici ve výši deset miliard korun. Zaměstnat by mohl 1000 lidí. Radní Ústeckého kraje schválili realizaci ve dvou etapách. Řekl to hejtman Richard Brabec (ANO) s tím, že jméno investora zatím uvést nemůže. V zóně na hranici Lounska, Mostecka a Chomutovska pracuje přes 5200 lidí.
Podnikatelé zvolili za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka. Získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
Německá vláda schválila základní obrysy státního rozpočtu na příští rok a finanční plán na roky 2028 až 2030. V jádrovém rozpočtu, který zajišťuje základní chod státu, jsou podle DPA v příštím roce plánované výdaje ve výši 543,3 miliardy eur (13,2 bilionu Kč), tedy více než letos. Významně by měly vzrůst výdaje na obranu.
Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie.
Plzeňská Škoda, výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, získala jako první výrobní firma ze střední a východní Evropy americké certifikáty jaderného průmyslu ASME. Uvedl to Karel Samec, mluvčí firmy ze skupiny ČEZ.
Americká společnost Booking Holdings, která mimo jiné provozuje ubytovací platformu Booking.com, snížila celoroční výhled zisku. Uvedla to v úterý při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí. Krok zdůvodnila dopady války na Blízkém východě. Ta mimo jiné prudce zvyšuje ceny paliv, což staví například evropské aerolinky před nejnáročnější prostředí od pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Největší švýcarská banka UBS 🏦🏦🏦 v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk meziročně o 80 procent na tři miliardy dolarů (zhruba 62,5 miliardy orun). Oznámila t v tiskové zprávě. K růstu zisku přispěly rekordní příjmy z obchodování na finančních trzích. Ty v poslední době procházely výkyvy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.