Americký ministr zahraničí Antony Blinken a korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán se shodli na důležitosti stability na Blízkém východě a ochrany civilistů v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. O jednání, které trvalo „něco pod hodinu“, informovala agentura Reuters. Blinken podle Reuters cestu po Blízkém východě prodlouží a v pondělí se vrátí do Izraele k dalším jednáním.
Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael stoupl už na 1200, uvedla izraelská veřejnoprávní televize Kan. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Izrael dále útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl.
Izrael po víkendovém útoku radikálního hnutí Hamás pokračuje v intenzivním bombardování Pásma Gazy, kde v pravidelných vlnách provádí nálety. Údery zasáhly i rezidenční budovy, školy a budovy OSN a neobešly se bez civilních obětí. Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s pobřežní enklávou a žádní další teroristé už v noci na dnešek do Izraele nepronikli. Izrael nadto začne vyzbrojovat izraelské dobrovolníky v pohraničí a ve smíšených izraelsko-arabských městech tisíci útočnými puškami.
Cena zlata se v pondělí vyšplhala na týdenní maximum nad 1850 dolarů (zhruba 43 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Poptávku po žlutém kovu podpořily obavy, že střety mezi Izraelem a palestinským islamistickým hnutím Hamás přerostou v širší konflikt na Blízkém východě. Investoři zlato obvykle využívají jako bezpečné útočiště v dobách politické a ekonomické nejistoty, píše agentura Reuters.
Evropská unie pozastavila veškeré platby, které měly směřovat na podporu palestinského obyvatelstva, oznámil evropský komisař pro sousedství Olivér Várhelyi.
Rozsáhlý útok palestinských radikálů podle médií ukazuje nejen na selhání zpravodajských služeb, ale i na selhání muže, který téměř nepřetržitě posledních více než deset let stojí v čele Izraele. Premiér Benjamin Netanjahu podle komentářů v izraelském i zahraničním tisku svou politikou posiloval teroristy z hnutí Hamás a pomohl vytvořit podmínky pro jejich překvapivou víkendovou ofenzívu.
Izraelské ozbrojené síly oznámily, že obnovily kontrolu nad izraelskými obcemi u hranice s Pásmem Gazy, kam v sobotu vtrhli ozbrojenci z radikálního hnutí Hamás. Izraelský ministr obrany Joav Galant dále nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Úřady podle něj přeruší dodávky elektřiny a zablokují dovoz potravin či pohonných hmot. Galant označil opatření za součást boje proti „bestiím“, uvedla agentura Reuters.
Egypt, který často slouží jako prostředník mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás, opakovaně hovořil s Izraelci o „velké“ hrozbě. Izraelští představitelé se ale soustředili na okupovaný Západní břeh Jordánu a varování ohledně Pásma Gazy zlehčovali. Agentuře AP to řekl nejmenovaný představitel egyptských zpravodajských služeb v souvislosti s víkendovým útokem palestinských ozbrojenců právě z Pásma Gazy na izraelské území, při němž zahynulo nejméně 700 Izraelců.
České cestovní kanceláře zrušily na několik týdnů zájezdy do Izraele, na který v sobotu ráno zaútočili palestinští radikálové. Klienti, kteří se nyní nechtějí okamžitě vrátit domů, v zájezdu pokračují, kdo se vrací, využije pravidelné letecké spoje, řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. Žádný repatriační let se podle něj neplánuje.
Bezpříkladný útok Hamásu na Izrael může výrazně zvýšit cenu pohonných hmot i v ČR. Zejména v okamžiku, kdy Izrael identifikuje Írán jako faktického strůjce útoku. V takovém případě by Izrael mohl zahájit útok právě na Írán, a to patrně s podporou USA. Americký ministr zahraničí Blinken již déle nevylučuje vojenský útok na Írán, jenž má Teheránu zabránit ve vývoji jaderné zbraně. Nyní by se tedy nabízela možnost.
Překvapivý a masivní útok palestinských radikálů na Izrael je podle analytičky Ireny Kalhousové z Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy vítězstvím hnutí Hamás, které za ním stojí. Není jen selháním izraelských zpravodajců, ale celého systému v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla dnes Kalhousová na síti X. Podle ní může skončit odstoupením předsedy izraelské vlády podobně, jako tomu bylo před 50 lety po takzvané jomkipurské válce.
Americký prezident 👴 Donald Trump a australský premiér Anthony Albanese v Bílém domě podepsali dohodu mezi Spojenými státy a Austrálií o strategických minerálech a vzácných zeminách. Podle Trumpa strany dohodu vyjednávaly přibližně pět měsíců. Už před schůzkou lídrů se podle médií očekávalo, že Canberra během ní Washingtonu nabídne své rozsáhlé nerostné zdroje a znalosti v oblasti těžby, a to pouhé dny poté, co se Čína rozhodla rozšířit omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů bude chtít od ledna přenést platbu za obnovitelné zdroje energie (OZE) z občanů a firem na stát. Novinářům to po jednání řekl předseda SPD 👨 Tomio Okamura. Platba za podporované zdroje energie je součástí regulované složky ceny elektřiny, na pokrytí celkové podpory obnovitelných zdrojů se podílejí odběratelé i státní rozpočet.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si ☎️ telefonoval se svým americkým protějškem Markem Rubiem a jednali o možných krocích ohledně toho, na čem se minulý týden dohodli prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin. Bez dalších podrobností to uvedla ruská diplomacie, která telefonát označila za konstruktivní. Rubiův mluvčí později vydal podobné prohlášení.
Pražská burza na začátku pracovního týdne nepatrně 📈 posílila, index PX dnes uzavřel o 0,08 procenta výše na 2342,33 bodu. Dařilo se bankovním titulům, zatímco akcie energetické společnosti ČEZ či pojišťovny VIG odepisovaly. Koruna dnes mírně posílila k euru a stagnovala vůči dolaru.
Prezident Petr Pavel se chce příští pondělí sejít s předsedou hnutí ANO 👴 Andrejem Babišem. Tématem jednání budou dosavadní výsledky Babišova vyjednávání o budoucí vládě a další chystané kroky, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. ANO chce složit vládu společně s hnutím SPD a Motoristy, tento týden strany vyjednávají o programu budoucí vlády.
Ústřední výbor Čínské komunistické strany zahájil čtyřdenní plénum, kde chce stranické vedení prodiskutovat pětiletý 📜 plán na roky 2026 až 2030. Jednání, na kterém se setkají nejvyšší představitelé strany, by se mělo podle agentury Kjódó zabývat také možnými řešeními problému stárnutí čínské společnosti a prosazováním ekologické politiky.
