První elektromobil značky Alfa Romeo, sportovní vůz Milano, se nemůže vyrábět v Polsku. V Turíně to na zahájení akce, jejímž cílem je propagace italských výrobků, řekl italský ministr průmyslu Adolfo Urso. Zakazuje to podle něj zákon. Informovala o tom agentura PAP.
Se zajímavou prosbou předstoupila před občany italská premiérka Giorgia Meloniová. Žádá, aby zejména zástupci střední třídy nakoupili italské dluhopisy. Dosavadní korporátní držitelé italského dluhu se totiž cenných papírů zbavují. Na rozdíl od českého boje s dluhem, který se nese na vlně škrtů, ten italský podle Bloombergu povede k masivnímu nárůstu zadlužení země v dalších dekádách.
Automobilový koncern Stellantis čelí další kritice ze strany italské vlády. Ministrovi průmyslu se nelíbí vliv, jaký má na firmu francouzská vláda, a poukazuje i na to, že Fiat v prosinci poprvé téměř po 100 letech nebyl v Itálii nejprodávanější značkou auta. Stellantis úder vrací výčitkami, že vláda v Římě dostatečně nepodporuje výrobu elektromobilů. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Italská vláda chystá částečnou privatizaci italské železnice, pošty a třeba i energetické firmy Eni. Nejdále v úvahách pokročil kabinet u poštovních služeb. Za pětinový podíl v Poste Italiane by stát mohl inkasovat až 2,5 miliardy eur. Prodej státního majetku by umožnil vládě Giorgie Meloniové získat peníze a splnit její předvolební slib - snížení daní.
Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard korun), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu.
Nejlevnější lyžařské služby jsou letos v Itálii a v zemích na Balkáně. Uvádí to žebříček, který sestavily firmy Post Office Travel Money a Crystal Ski Holidays, na který dnes upozornil deník Financial Times. Podle srovnání jsou nejlevnější služby pro jednotlivce v italském letovisku Bardonecchia, které po zhruba deset letech sesadilo bulharské destinace Borovec a Bansko.
Dědicové po bývalém italském premiérovi a miliardáři Silviu Berlusconim se chystají prodat vily, které patřily jejich otci. Píší to deníky Il Sole 24 Ore a Corriere della Sera. Podle některých odhadů by za nemovitosti v Itálii a zahraničí mohly děti po mediálním magnátovi utržit až 800 milionů eur (19,5 miliardy korun).
Francouzské ministerstvo zemědělství zlepšilo výhled produkce vína na letošní rok na 47,2 milionu hektolitrů z dosavadní předpovědi 46 milionů hektolitrů. Produkce vína by tak měla být o dvě procenta vyšší než loni a Francii se díky tomu podaří znovu získat pozici největšího světového producenta vína, i když některé velké regiony, včetně Bordeaux, se potýkaly s problémy, uvedla agentura Reuters.
Vedení největší italské telekomunikační společnost Telecom Italia (TIM) dalo zelenou prodeji sítě pevných linek firmy americkému investičnímu fondu KKR. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na obeznámené zdroje. Nabídka hodnotu sítě stanovuje až na 22 miliard eur, zhruba 500 miliard korun. S prodejem nesouhlasí největší investor Vivendi.
Florencie po soše biblického Davida přichází s dalším turistickým lákadlem. A opět má jít o díla renesančního umělce Michelangela Buonarrotiho. Nově město na severu Itálie zpřístupní veřejnosti na první pohled obyčejný uhelný sklep. Až na to, že jeho zdi zdobí skici lidských postav, jejichž autorství je připisováno právě Michelangelovi.
Italská premiérka Giorgia Meloni do konce roku plánuje splnit předvolební slib, že Itálie odstoupí od čínské iniciativy Pás a stezka. Proti spolupráci evropských zemí a Číny se staví také USA. Středoevropská veřejnost je ale rozdělená v názoru na to, jak vlastně řídit ekonomické vztahy s Čínou. Průzkum veřejného mínění, který provedla společnost CEPER ve 12 zemích regionu, ukazuje, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.
Amerického výrobce čipů Intel prohrál odvolací soud ⚖ proti pokutě od EU, nakonec ale zaplatí méně. Druhý nejvyšší soud EU firmě pokutu snížil o 140 milionů zhruba na 237 milionů eur (5,7 miliardy korun). Komise Intelu pokutu vyměřila před dvěma lety za maření konkurence.
