Máme se líp než Španělé, ale hůř než Italové. Životní úroveň Čechů je podobná jako ve Slovinsku
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko je tak na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent). Vede si ale nejlépe ze zemí Visegrádské čtyřky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 59 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni dosáhla 261 procent průměru EU.
Ze zemí, které vstoupily do unie od roku 2004, je Česko na čtvrtém místě. Proti loňskému roku se před něj dostaly Slovinsko a Kypr. Nejvyšší životní úroveň z těchto zemí je na Maltě, která jako jediná přesáhla unijní průměr, dosahuje 102 procent. V Polsku je HDP na obyvatele ve standardech kupní síly na 80 procentech průměru EU, v Maďarsku na 77 procentech a na Slovensku na 68 procentech. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (85 procent), v Portugalsku (77 procent) a v Řecku (68 procent).
Hned 55 procent Čechů má potíže vyjít se mzdou, vyplývá z dat společnost LMC, jež provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Na Čechy tak fatálně doléhá suverénně největší propad reálných mezd v celé historii České republiky, který je zároveň nejvýraznější ze všech zemí OECD.
Lukáš Kovanda: Čechům se dramaticky zhoršuje životní úroveň, potíže vyjít se mzdou má polovina z nich
Názory
Premiantem v zaměstnanosti
Česká ekonomika loni rostla o 2,4 procenta, hospodářský růst tak nedosáhl úrovně EU jako celku, kde činil 3,5 procenta. Nejrychleji rostla ekonomika v Irsku, kde HDP vzrostl o 12 procent. Nejslabší hospodářský výkon mělo Estonsko, jehož ekonomika se zmenšila o 1,3 procenta.
Česko si loni udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, snížila se o 0,6 procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr přitom byl 6,2 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost měla loni Malta, kde dosáhla 2,9 procenta. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkalo Španělsko, kde činila 12,9 procenta.
Nezaměstnanost v Česku v říjnu klesla na 3,5 procenta, a byla tak o 0,1 procentního bodu nižší než v září a srpnu. Prakticky nerostoucí míra nezaměstnanosti je z pohledu vývoje české ekonomiky až nezdravá, shodují se experti.
Lidí bez práce je v ČR až nezdravě málo
Money
Inflace loni zasáhla všechny země EU, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v unii. Nejrychleji ceny rostly v Estonsku, kde celoroční inflace dosáhla 19,4 procenta, nejnižší inflaci měla s 5,9 procenta Francie. Evropský průměr byl 9,2 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde o 31. vydání.
Čisté příjmy lidí v Česku v posledních deseti letech rostou, ale většina států východní Evropy dorovnává propad s rozvinutými evropskými zeměmi rychleji. Medián čistého příjmu, tedy střední hodnota čisté mzdy, v eurech v ČR stoupl mezi roky 2013 a 2022 o více než polovinu. Vyplývá to ze studie finanční společnosti Orbi.
Analýza: Čisté příjmy lidí v ČR rostou, ale pomalejším tempem
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
