Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SYRI Filip Vrána. V ČR má exekuci přes 600 tisíc lidí.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který schválila sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
Chystá se další, v pořadí již třetí akce milostivého léta. Tentokrát se zaměří na odpuštění vybraných dluhů vzniklých v souvislosti s daňovým systémem. Kdo bude moci o odpuštění požádat? Jakých nedoplatků se daňové milostivé léto týká? A jakým způsobem bude mimořádné odpuštění probíhat? Na to v komentáři odpovídá Vít Křivánek, partner a vedoucí oddělení daňových sporů ze společnosti BDO.
V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Exekuci mělo minulý rok 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji podle vedení Exekutorské komory ČR přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování tzv. bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek.
V nesplatitelné dluhové pasti je stále zhruba 750 tisíc lidí (s rodinami 1,5 milionu Čechů), tragicky vysoký počet lidí, a to i přes řadu dílčích zlepšení a změn v posledních letech. Většina je dnes ve vícečetných exekucích, kde už nejsou reálně schopni splácet, už si na nich není co vzít a exekuční mašina tady jede hodně naprázdno. Podle Davida Ondráčky, protikorupčního experta a bývalého šéfa české pobočky Transparency International jde o jeden z nejtěžších ekonomických a sociálních „zločinů“ polistopadové éry. „Zásadní politické téma je, jestli a jak tento exekuční a vymahačský Klondike, rozprášit,“ komentuje Ondráčka.
Vláda připravuje významnou změnu insolvenčního zákona ukvapeně a populisticky bez ohledu na názor odborníků. Ti se při dnešní expertní diskusi shodují na tom, že plošným zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky může vláda ukázat cestu, jak se vyhýbat plnění závazků, může dojít k rozdělení společnosti a ke zvýšení napětí mezi nesplácejícími a řádně splácejícími občany. Důsledkem nové úpravy bude výrazné snížení výtěžnosti oddlužení. O 15 miliard korun může přijít stát, tzn. zdravotní pojišťovny, finanční úřady a Česká správa sociálního zabezpečení. Soukromí věřitelé odhadují ztrátu dokonce na 85 miliard korun.
Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch, uvedl Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.
Počty exekucí na americkém realitním trhu jsou na vzestupu. Může za to především konec moratoria, které znemožňovalo zabavit dům těm, kteří měli problémy splácet hypotéku. Olej do ohně ale začíná přilévat také zrychlující inflace, která zhoršuje ekonomickou situaci amerických domácností.
Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.
Evropská unie potřebuje rychle vytvořit digitální euro, aby omezila svou závislost na dominantních platebních firmách ze Spojených států. Uvedl to podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že Spojené státy brzy obnoví své diplomatické zastoupení ve Venezuele. Šéf diplomacie to řekl během slyšení před zahraničním výborem amerického Senátu, který jednal o útoku na Venezuelu, při kterém americké speciální síly na začátku ledna unesly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
Americký akciový index S&P 500 dnes poprvé překonal psychologicky důležitou hranici 7000 bodů. Investoři nyní čekají na rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o nastavení úrokových sazeb a na zveřejnění výsledků některých velkých technologických podniků.
Poslanci nezvolili ani na dnešní druhý pokus předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty.
Schůzi k vyslovení nedůvěry koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů svolá předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) na úterý příštího týdne. Vládní koalice je podle něj připravena i na delší debatu, počítá i s jednáním ve středu. Okamura novinářům řekl, že kabinet odolá. Svolat schůzi se opozice rozhodla kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla.
Národní rozpočtová rada (NRR) považuje za nezpochybnitelné, že návrh státního rozpočtu na letošní rok je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Považuje to za bezprecedentní situaci. V prohlášení zveřejněném na síti X zároveň odmítla argument ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), podle které se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu v září, nikoli na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevěděl o textových zprávách, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) posílal poradci prezidenta Petru Kolářovi. Předseda vlády to dnes řekl serveru Seznam Zprávy. Macinka ve zprávách, které prezident Petr Pavel považuje za mimořádně závažné a za pokus o vydírání, mimo jiné uvádí, že má podporu Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.
Opoziční strany chtějí svolat mimořádnou schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry koaliční vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli textovým zprávám ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla. Na tiskové konferenci to oznámili zástupci všech pěti opozičních stran.
V Česku loni vzniklo 34 621 nových firem. Je to nejvyšší počet za 20 let, proti roku 2024 jich bylo o 13 procent víc. Celkový počet aktivních firem ke konci roku dosáhl 594 520, meziročně jich přibylo 17 898. Na dvě nově vzniklé firmy připadala jedna zrušená, což odpovídá dlouhodobému vývoji. Vyplývá to z údajů společnosti Dun & Bradstreet
Hodnota jihokorejského akciového trhu se vyšplhala na 3,25 bilionu dolarů (zhruba 66 bilionů korun) a přesáhla hodnotu německého trhu s akciemi, vypočetla agentura Bloomberg. V Asii se daří firmám zaměřeným na umělou inteligenci (AI) a na robotiku. Jihokorejský akciový trh je tak nově desátý největší na světě hned za Tchaj-wanem.