Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí SYRI Filip Vrána. V ČR má exekuci přes 600 tisíc lidí.
Pokles reálných příjmů vede k finančním potížím čím dál většího podílu českých zaměstnanců. Potíže vyjít se mzdou má 55 procent lidí, výrazné obtíže má pětina zaměstnanců. Vyplývá to z dat společnosti LMC, provozovatele pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Lidé zřejmě dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním, pokud splatí původní dlužnou částku. Mimořádnou úlevu předpokládá vládní návrh zákona, který schválila sněmovna hlasy 154 ze 165 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha umožní také odpuštění drobných daňových nedoplatků, nyní ji dostanou k posouzení senátoři. Poslanci schválili i obdobný návrh pro dluhy na sociálních odvodech.
Chystá se další, v pořadí již třetí akce milostivého léta. Tentokrát se zaměří na odpuštění vybraných dluhů vzniklých v souvislosti s daňovým systémem. Kdo bude moci o odpuštění požádat? Jakých nedoplatků se daňové milostivé léto týká? A jakým způsobem bude mimořádné odpuštění probíhat? Na to v komentáři odpovídá Vít Křivánek, partner a vedoucí oddělení daňových sporů ze společnosti BDO.
V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Exekuci mělo minulý rok 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji podle vedení Exekutorské komory ČR přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování tzv. bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek.
V nesplatitelné dluhové pasti je stále zhruba 750 tisíc lidí (s rodinami 1,5 milionu Čechů), tragicky vysoký počet lidí, a to i přes řadu dílčích zlepšení a změn v posledních letech. Většina je dnes ve vícečetných exekucích, kde už nejsou reálně schopni splácet, už si na nich není co vzít a exekuční mašina tady jede hodně naprázdno. Podle Davida Ondráčky, protikorupčního experta a bývalého šéfa české pobočky Transparency International jde o jeden z nejtěžších ekonomických a sociálních „zločinů“ polistopadové éry. „Zásadní politické téma je, jestli a jak tento exekuční a vymahačský Klondike, rozprášit,“ komentuje Ondráčka.
Po dvou dnech oslav vítězství Petra Pavla přišel všední den. A s ním čas zamyslet se, jak to, že Andrej Babiš získal 2,4 milionu hlasů.
Vláda připravuje významnou změnu insolvenčního zákona ukvapeně a populisticky bez ohledu na názor odborníků. Ti se při dnešní expertní diskusi shodují na tom, že plošným zkrácením doby oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky může vláda ukázat cestu, jak se vyhýbat plnění závazků, může dojít k rozdělení společnosti a ke zvýšení napětí mezi nesplácejícími a řádně splácejícími občany. Důsledkem nové úpravy bude výrazné snížení výtěžnosti oddlužení. O 15 miliard korun může přijít stát, tzn. zdravotní pojišťovny, finanční úřady a Česká správa sociálního zabezpečení. Soukromí věřitelé odhadují ztrátu dokonce na 85 miliard korun.
Připravovaná novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení fyzických osob z pěti let na tři roky. Převedení evropské směrnice do české legislativy má primárně pomoct živnostníkům rychleji překonat podnikatelský neúspěch, uvedl Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.
Počty exekucí na americkém realitním trhu jsou na vzestupu. Může za to především konec moratoria, které znemožňovalo zabavit dům těm, kteří měli problémy splácet hypotéku. Olej do ohně ale začíná přilévat také zrychlující inflace, která zhoršuje ekonomickou situaci amerických domácností.
Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.
O koalici na brněnském magistrátu bude jednat 🏆🏆🏆 vítězná koalice lidovců a hnutí STAN, koalice ODS, TOP 09 a nezávislých, Zelené Brno, Piráti a hnutí Za Lužánky. Primátorem má být lídr vítězné koalice Jakub Hruška, řekl novinářům po prvním jednání zástupců stran. Do zastupitelstva Brna se kromě těchto uskupení dostalo také hnutí ANO, které tak zřejmě skončí v opozici. Lídr hnutí ANO Václav Trojan ČTK napsal, že se bude pokračovat ráno.
