Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
V uplynulém týdnu došlo k historické otočce, která přinesla nebývalý růst cen evropských akcií. Mluví se o renesanci evropské ekonomiky a tolik potřebném novém impulsu pro hospodářství. Německo se rozhodlo přepsat pravidla své tradičně střídmé fiskální politiky a výrazně zvýšit státní výdaje. Vláda oznámila záměr investovat 500 miliard eur do modernizace klíčových hospodářských oblastí.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazbu snížila na 2,50 procenta, sazbu pro hlavní refinanční operace na 2,65 procenta a sazbu mezní zápůjční facility na 2,90 procenta. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.
EU podle Trumpových slov z minulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce.
Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) vnímá téměř 60 procent Čechů jako ohrožení, naopak za příležitost ji považuje 27 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM a Institutu pro evropskou politiku Europeum. Podle výzkumné pracovnice Europeum Rebeky Hengalové se stal Green Deal značkou pro veškerou klimatickou politiku, na kterou je poměrně jednoduché nabalit spoustu různých negativních aspektů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán „na přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů korun) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině. Von der Leyenová to oznámila v prohlášení pro média.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Evropská komise navrhne úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoliv za každý rok. Uvedla to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Základní cíle je ale podle ní potřeba dodržet. Navrhované změny poskytnou automobilkám více času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce. Česká vláda uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, ze tří na pět let.
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
Evropa bude více zbrojit a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se musí za každou cenu udobřit s americkým protějškem Donaldem Trumpem, i podepsat dohodu o nerostech, aby se nerozpadlo NATO. To je v kostce výsledek včerejšího summitu evropských lídrů v Londýně.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa by ráda navýšila dovoz vajec z EU. Zatím plánuje udělit dovozní licenci vaječným produktům dováženým z Nizozemska, které je největším světovým vývozcem vajec.
