Lidová republikánská strana (CHP), největší opoziční strana v Turecku, zaznamenala nečekaně velké zisky v nedělních místních volbách. Ovládla klíčová města včetně Istanbulu a Ankary a posílila i v mnoha dalších provinciích, včetně tradičně konzervativních regionech jako Adiyaman na jihu Turecka. Vyplývá to z výsledků voleb po sečtení téměř všech hlasů, informovaly agentury Reuters a AP. Výsledky jsou nepříjemné pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiloval o znovuzískání kontroly nad městskými oblastmi. Podle pozorovatelů se ukazuje, že mu vyrostla silná politická konkurence.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 2️⃣9️⃣ lidem, kteří se podle tvrzení úřadů dopustili extremismu. Informovala o tom státní agentura Belta, podle níž je mezi propuštěnými 11 žen, 18 mužů, přičemž zhruba polovina jich trpí chronickými nemocemi. Běloruský režim toto obvinění často používá proti svým politickým odpůrcům, poznamenala agentura AFP.
Přechodnou syrskou vládu jako dočasný premiér podle syrských a dalších arabských médií povede dosavadní šéf povstalců v provincii Idlib Muhammad Bašír. Dosud Bašír řídil správu islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v provincii Idlib, kam se skupina uchýlila se svými spojenci a odkud před zhruba dvěma týdny zahájila ✊ ofenzivu, jež o víkendu vedla ke svržení režimu prezidenta Bašára Asada.
Syrští povstalci, kteří o víkendu svrhli režim prezidenta Bašára Asada, uvedli, že ❌ nebudou ženám nařizovat, aby se oblékaly podle náboženských pravidel, a přislíbili, že zaručí osobní svobody všem. Napsala o tom agentura AP.
Americká společnost Omnicom Group převezme za 13,25 miliardy dolarů (315 miliard korun) konkurenta Interpublic Group. Jejich spojením vznikne největší reklamní agentura na světě. Omnicom o transakci informovala na svém webu, a potvrdila tak dřívější informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ).
Praha přispěje 1️⃣,0️⃣5️⃣ milionu korun Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) na vybudování Centra duševního zdraví pro osoby s adiktologickou poruchou, tedy potížemi, které souvisí se závislostmi, uvedla náměstkyně primátora Alexandra Udženija (ODS).
Cena mouky zůstane do konce roku stejná, v příštím roce by ji ale mohla ovlivnit vyšší cena pšenice i žita způsobená vysokou poptávkou ze zahraničí, klesající osevní plochou obilovin v Česku i Evropě a také nízkými výnosy obilovin v některých členských zemích. Například ve Francii zaznamenali letos pěstitelé snížení výroby u pšenice o 2️⃣0️⃣ procent, v Německu o 17 procent. Mlynáře a pekaře trápí také špatná kvalita sklizených obilovin.
Automobilka Škoda Auto očekává, že podíl čistě elektrických vozů na celkové výrobě automobilky v Evropské unii, tedy v závodech v Česku a na Slovensku, se letos 📈 zvýší na víc než devět procent. V letech 2019 až 2023 tvořily čistě elektrické vozy 5,9 procenta celkové výroby, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
Premiér Petr Fiala věří tomu, že společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) 👍 přesvědčili prezidenta Petra Pavla, aby podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Zároveň ale nechtěl rozhodnutí prezidenta předjímat, hlava státu ho podle Fialy oznámí veřejnosti do týdne až 12 dnů.
Vedení Prahy schválilo zadání podmínek tendru zhruba za 1️⃣4️⃣2️⃣ miliard korun, který má zajistit provoz elektrických vlaků v Pražské integrované dopravě (PID) po prosinci 2029. Tehdy skončí smlouva s Českými drahami. Záměr a zadání tendru schválili radní města, ještě o něm budou ve čtvrtek hlasovat zastupitelé.
Česká investiční a developerská skupina Passerinvest upsala veřejnou emisi dluhopisů v maximálním objemu jedné miliardy korun. Peníze chce použít na rozvoj svých aktivit. Vydaný dluhopis je splatný na konci roku 2029. Jeho výnos činí 6️⃣,8️⃣5️⃣ procenta ročně.
