Lidová republikánská strana (CHP), největší opoziční strana v Turecku, zaznamenala nečekaně velké zisky v nedělních místních volbách. Ovládla klíčová města včetně Istanbulu a Ankary a posílila i v mnoha dalších provinciích, včetně tradičně konzervativních regionech jako Adiyaman na jihu Turecka. Vyplývá to z výsledků voleb po sečtení téměř všech hlasů, informovaly agentury Reuters a AP. Výsledky jsou nepříjemné pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiloval o znovuzískání kontroly nad městskými oblastmi. Podle pozorovatelů se ukazuje, že mu vyrostla silná politická konkurence.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Chorvatský antimonopolní úřad zamítl stížnost proti výběru konsorcia zahrnujícího českou společnost TollNet a slovenskou firmu SkyToll v tendru na nový 🚖🚖systém mýtného v Chorvatsku. Informoval o tom chorvatský deník Jutarnji list.
Polostátní energetická společnost ⚡ČEZ zažalovala Českou národní banku kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, soud se jí začne zabývat příští týden, píše web Aktuálně.cz. ČEZ už podle něj pokutu zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil.
U kryptoměny bitcoin ₿ se v noci na dnešek uskutečnil další halving, tedy snížení odměny pro těžaře bitcoinů na polovinu. Tento krok přichází každé zhruba čtyři roky, v minulosti se po něm cena bitcoinu zvyšovala. Cílem halvingu je zpomalení tempa tvorby nových bitcoinů..
Severní Korea v pátek uskutečnila test mimořádně velké bojové hlavice pro střely s plochou dráhou letu a zkušební odpal nové protiletadlové střely. Informovala o tom severokorejská oficiální tisková agentura KCNA.
Hrubý domácí produkt Ruska by se měl v letošním roce zvýšit stejným tempem jako loni, kdy vzrostl o 3,6 procenta. Předpověděl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov. "Veřejný dluh zůstává na udržitelně nízké úrovni kolem 15 procent HDP, rozpočtový deficit činí zhruba jedno procento HDP a očekává se, že tempo hospodářského růstu bude na stejné úrovni jako v roce 2023, což je 3,6 procenta," uvedl Siluanov.
Zajímá nás
