Byla to právě havárie ve Fukušimě, která vedla Německo k plánu na postupné uzavření jaderné energetiky. Nyní se Japonci rozhodli sestavit plán na opětovné spuštění svých jaderných elektráren, a dokonce na výstavbu nových reaktorů.
Kvůli vysokým cenám energií v Británii hrozí humanitární krize a zhoršení zdravotního stavu místních obyvatel. Tvrdí to představitelé britského státního zdravotnického systému NHS. Podle nich se zvyšující se počet domácností bude muset rozhodnout, zda vytopit své bydliště a omezit další výdaje, nebo naopak na vytápění šetřit. To ale může vést k růstu řady nemocí, se kterým se bude muset britské zdravotnictví vypořádat, napsal server BBC News.
Německo pravděpodobně nesplní listopadový cíl, který vláda stanovila ohledně úrovně skladování plynu, aby se vyhnula energetické krizi. Portálu t-online to řekl Klaus Müller, šéf regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur. Müller zároveň varoval, že největší evropskou ekonomiku čekají nejméně dvě těžké zimy.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Bulharsko nejspíše začne jednat o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu s ruským podnikem Gazprom. Náměstek ministra energetiky bulharské úřednické vlády Elenko Božkov to v pátek uvedl v rozhovoru pro místní televizi.
Průměrná cena palivového dříví v druhém čtvrtletí meziročně stoupla na 1001 korun za metr krychlový, což je nárůst o 111 procent. Cena se zvyšuje od začátku roku. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Soukromé firmy i Lesy ČR pozorují výrazný nárůst poptávky po dřevu, lidé se zásobují nejen na zimu, ale i na další roky.
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Americké ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykázaly díky růstu cen energií ve druhém čtvrtletí rekordní čisté zisky. Chevron zisk meziročně více než ztrojnásobil na 11,6 miliardy dolarů (téměř 279 miliard korun), zisk Exxonu pak činí 17,9 miliardy (dolarů 430 miliard korun) a meziročně se téměř zečtyřnásobil.
