O takzvané dani z neočekávaných zisků, které se říká také válečná daň, by měla vláda rozhodnout do 10. září. Zbyněk Stanjura postupně odkrývá její detaily. Na koho dalšího padne?
Německo pravděpodobně nesplní listopadový cíl, který vláda stanovila ohledně úrovně skladování plynu, aby se vyhnula energetické krizi. Portálu t-online to řekl Klaus Müller, šéf regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur. Müller zároveň varoval, že největší evropskou ekonomiku čekají nejméně dvě těžké zimy.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Stát příliš otálí s řešením drahých energií pro domácnosti. Všechny nestandardní řešení jako nízký tarif, sektorová daň či odchod z Lipské burzy nedávají smysl, jsou složitá a pomalá, říká expert na energetiku Jiří Gavor, výkonný šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií a řídící člen poradenské skupiny ENA. Jediným dobrým řešením by podle něj v současné době byla plošná pomoc.
Bulharsko nejspíše začne jednat o dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu s ruským podnikem Gazprom. Náměstek ministra energetiky bulharské úřednické vlády Elenko Božkov to v pátek uvedl v rozhovoru pro místní televizi.
Průměrná cena palivového dříví v druhém čtvrtletí meziročně stoupla na 1001 korun za metr krychlový, což je nárůst o 111 procent. Cena se zvyšuje od začátku roku. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Soukromé firmy i Lesy ČR pozorují výrazný nárůst poptávky po dřevu, lidé se zásobují nejen na zimu, ale i na další roky.
Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.
Ruská společnost Gazprom v sobotu ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Pobaltská republika totiž za surovinu nezaplatila v požadovaných rublech.
Americké ropné společnosti ExxonMobil a Chevron vykázaly díky růstu cen energií ve druhém čtvrtletí rekordní čisté zisky. Chevron zisk meziročně více než ztrojnásobil na 11,6 miliardy dolarů (téměř 279 miliard korun), zisk Exxonu pak činí 17,9 miliardy (dolarů 430 miliard korun) a meziročně se téměř zečtyřnásobil.
Španělští zákonodárci dostali na stůl návrh nového zákona. Pokud jej schválí v navrhované podobě, Španělé uvalí dodatečnou daň na bankovní sektor ve výši 4,8 procenta a 1,2 procenta na domácí prodeje energií. Zákon počítá i s penalizacemi, pokud firmy přenesou platby na klienty.
Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách ❌ nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku ❌ odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Výplata dalších 2️⃣,4️⃣ miliardy korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, která podíl vyplacených pohledávek zvýší z 95 procent na 99 procent, se opozdí. Důvodem je to, že jeden z více než 15 tisíc věřitelů podal odvolání proti rozhodnutí soudu o výplatě, uvedla insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Německý ústavní soud označil vládou stanovená pravidla triáže, tedy třídění pacientů podle akutnosti jejich stavu, za ☝ odporující základnímu zákonu země. Postup, který kabinet někdejšího kancléře Olafa Scholze stanovil v roce 2022 v době pandemie nemoci covid-19, podle soudu zasahuje do profesní svobody lékařů a překračuje pravomoci spolkové vlády. Verdikt podle deníku Bild znamená, že rozhodnutí o prioritní léčbě opět náleží lékařům.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.