Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Společnosti ze sektoru „čisté energie“ si mohou výrazně polepšit. Mezi vítěze současné situace se tak může řadit na americké burze obchodovaná společnost Plug Power, která se zabývá technologií vodíku.
Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu korun), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Mezitím v Česku sílí naléhavé hlasy organizací zastupujících živnostníky a firmy s žádostmi o pomoc. Ta ale zatím od kabinetu Petra Fialy nepřichází.
Pomoc domácnostem v energetické tísni byla správně vyhodnocena jako vládní priorita. Nyní je však již opravdu načase zaměřit veškerou pozornost na živnostníky, podnikatele a firmy. U nich skutečně doutná velmi nebezpečná rozbuška.
Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek, bude řešit dva protichůdné návrhy možných řešení vysokých cen energií, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie, uvedl francouský prezident. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci.
Atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Pražská burza zahájila nový týden mohutným poklesem. Index PX táhly dolů hlavně akcie společnosti ČEZ, které reagují na informace prosakující do médií ohledně chystaných opatření pro zvládnutí energetické krize v EU.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách ❌ nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku ❌ odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Výplata dalších 2️⃣,4️⃣ miliardy korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, která podíl vyplacených pohledávek zvýší z 95 procent na 99 procent, se opozdí. Důvodem je to, že jeden z více než 15 tisíc věřitelů podal odvolání proti rozhodnutí soudu o výplatě, uvedla insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Německý ústavní soud označil vládou stanovená pravidla triáže, tedy třídění pacientů podle akutnosti jejich stavu, za ☝ odporující základnímu zákonu země. Postup, který kabinet někdejšího kancléře Olafa Scholze stanovil v roce 2022 v době pandemie nemoci covid-19, podle soudu zasahuje do profesní svobody lékařů a překračuje pravomoci spolkové vlády. Verdikt podle deníku Bild znamená, že rozhodnutí o prioritní léčbě opět náleží lékařům.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.