Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Společnosti ze sektoru „čisté energie“ si mohou výrazně polepšit. Mezi vítěze současné situace se tak může řadit na americké burze obchodovaná společnost Plug Power, která se zabývá technologií vodíku.
Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu korun), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Mezitím v Česku sílí naléhavé hlasy organizací zastupujících živnostníky a firmy s žádostmi o pomoc. Ta ale zatím od kabinetu Petra Fialy nepřichází.
Pomoc domácnostem v energetické tísni byla správně vyhodnocena jako vládní priorita. Nyní je však již opravdu načase zaměřit veškerou pozornost na živnostníky, podnikatele a firmy. U nich skutečně doutná velmi nebezpečná rozbuška.
Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek, bude řešit dva protichůdné návrhy možných řešení vysokých cen energií, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie, uvedl francouský prezident. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci.
Atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Pražská burza zahájila nový týden mohutným poklesem. Index PX táhly dolů hlavně akcie společnosti ČEZ, které reagují na informace prosakující do médií ohledně chystaných opatření pro zvládnutí energetické krize v EU.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
České předsednictví chce navrhnout dočasné zastropování cen plynu. Němci se tomu příčí a Brusel razí jinou cestu. Návrh tak zřejmě spadne pod stůl. A spolu s ním i „válečná daň“ na ČEZ.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Ve Spojených státech začala platit cla, která uvalila administrativa amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa na desítky obchodních partnerů USA. Píší to agentury s tím, že cla začala platit minutu po dnešní půlnoci washingtonského času, tedy v 6:01 středoevropského letního času. Trump si od opatření slibuje výnosy ve stovkách miliard dolarů (bilionů korun) a také větší investice v zemi.
