„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Pro Českou republiku je navrhovaná emisní norma Euro 7 v současné podobě nepřijatelná. Znamenala by ohrožení výroby osobních i nákladních aut a autobusů, snížení dostupnosti nových aut a jejich zdražení. Dopady na snižování emisí jsou přitom spíše sporné. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) proto chce v pátek v Bruselu jednat o změnách normy s v Bruselu s eurokomisařem pro vnitřní trh Thierry Bretonem, uvedl v Poslanecké sněmovně.
Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě zrušila na konci prosince rozhodnutí ministerstva životního prostředí o výjimce z emisních limitů pro elektrárnu ve Chvaleticích. O rozsudku informovala na svém facebookovém profilu skupina Sev.en, do níž elektrárna patří. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes.
Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace.
Evropská unie se v neděli nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.
Pořadatelé nejdražšího fotbalového mistrovství světa v historii v Kataru před začátkem turnaje slíbili, že uspořádají první uhlíkově neutrální šampionát. Experti to však zpochybňují, zejména kvůli stovkám spojů letecké kyvadlové dopravy denně mezi Dauhá a okolními městy dopravující fanoušky na utkání a zpět. Důvodem je obrovský nedostatek ubytování pro fanoušky z celého světa v hlavním městě Kataru, kteří tak v řadě případů zvolili nocleh v Dubaji či Rijádu a letecký „shuttle“ na zápasy, napsal server BBC.
Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP) považuje zásadní omezení prodeje spalovacích motorů do roku 2035 za velmi ambiciózní cíl Bruselu. K jeho splnění bude podle něj nutné splnění řady podmínek, jednou z nich je dostatečný rozvoj dobíjecí infrastruktury. V opačném případě hrozí ztráta konkurenceschopnosti a propouštění, uvedl mluvčí AutoSAP Tomáš Jungwirth.
Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom v úterý ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.
Rusko nyní spaluje obrovské množství volného zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů korun). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Poptávka po mědi prudce roste, ale dodávky nejsou schopné udržet tempo s poptávkou, což by mohlo zmařit energetickou transformaci a ohrozit cíl nulových čistých emisí. Meď je důležitá pro elektromobily, větrné a solární elektrárny a také pro infrastrukturu, která zajišťuje přepravu a skladování obnovitelné energie. Do roku 2035 se má poptávka po mědi téměř zdvojnásobit. Pokud nebudou k dispozici významné nové dodávky, zůstanou klimatické cíle nedosažitelné. Vyplývá to ze studie společnosti S&P Global, na kterou upozornil server CNBC.
Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Ve svém prvním velkém klimatickém zátěžovém testu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zjištění nemají vliv na výši kapitálu, který banky musejí mít v letošním roce.
