Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Katastrofální výkon stávajícího amerického prezidenta Joea Bidena ve včerejší prezidentské debatě vede vyděšené demokraty k zákulisním úvahám, zda jej přece jenom nevymění za jiného kandidáta. Exprezident Donald Trump je po včerejšku jasným favoritem klání o Bílý dům. Trhy se na tento scénář nyní budou intenzivněji připravovat, patrné to bylo už včera po skončení debaty.
Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Americká ekonomika absorbuje razantní normalizaci měnové politiky nad očekávání dobře. Reálná aktivita již roste v souladu s dlouhodobým trendem, nezaměstnanost zůstává rekordně nízko při přílivu nových pracovníků, inflace přitom výrazně zpomalila. Soukromé i veřejné investice poskytují solidní základ pro pozitivní výhled. Co by se tedy mohlo pokazit? Něco přece. Vysoké ceny ropy a příliš slabá Čína představují hlavní hrozby pro americkou i globální ekonomiku, míní analytik J&T David Havrlant.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
