Pád finančních trhů sice může působit tak, že se děje za zavřenými dveřmi Wall Street, City a dalších světových burz. Důsledky si však najdou cestu i do peněženek běžných Američanů, včetně voličů Donalda Trumpa. Obávat se mohou například o svoje důchody. Ustojí to Trumpova administrativa?
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
Ve Spojených státech opět výrazně vzrostl počet lidí, kteří nemají trvalé bydliště, a statistika o bezdomovectví vedená od roku 2007 tak letos dosáhla nového rekordu. Vláda to oznámila s tím, že vývoj způsobila souhra různých faktorů včetně nedostupnosti bydlení, ukončení pandemických sociálních opatření a problémů s přijímáním migrantů. Negativní trend pokračuje v době, kdy města napříč USA začala kriminalizovat spaní na ulici.
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Katastrofální výkon stávajícího amerického prezidenta Joea Bidena ve včerejší prezidentské debatě vede vyděšené demokraty k zákulisním úvahám, zda jej přece jenom nevymění za jiného kandidáta. Exprezident Donald Trump je po včerejšku jasným favoritem klání o Bílý dům. Trhy se na tento scénář nyní budou intenzivněji připravovat, patrné to bylo už včera po skončení debaty.
Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Premiér Andrej Babiš v nejbližší době navštíví Izrael. 💬💬💬 Jednat chce zejména o tamním systému protivzdušné obrany. Uvedl to dnes v příspěvku na sociálních sítích. Zmínil, že protivzdušná obrana je prioritou a v uplynulém týdnu jednal s některými výrobci. Izraelský systém Iron Dome k zachycování raket krátkého doletu a minometných granátů má Babiš za úspěšný a v obraně za důležitější než americké stíhačky F-35 a tanky, které objednala minulá vláda.
