Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
Ve Spojených státech opět výrazně vzrostl počet lidí, kteří nemají trvalé bydliště, a statistika o bezdomovectví vedená od roku 2007 tak letos dosáhla nového rekordu. Vláda to oznámila s tím, že vývoj způsobila souhra různých faktorů včetně nedostupnosti bydlení, ukončení pandemických sociálních opatření a problémů s přijímáním migrantů. Negativní trend pokračuje v době, kdy města napříč USA začala kriminalizovat spaní na ulici.
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Katastrofální výkon stávajícího amerického prezidenta Joea Bidena ve včerejší prezidentské debatě vede vyděšené demokraty k zákulisním úvahám, zda jej přece jenom nevymění za jiného kandidáta. Exprezident Donald Trump je po včerejšku jasným favoritem klání o Bílý dům. Trhy se na tento scénář nyní budou intenzivněji připravovat, patrné to bylo už včera po skončení debaty.
Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Americká ekonomika absorbuje razantní normalizaci měnové politiky nad očekávání dobře. Reálná aktivita již roste v souladu s dlouhodobým trendem, nezaměstnanost zůstává rekordně nízko při přílivu nových pracovníků, inflace přitom výrazně zpomalila. Soukromé i veřejné investice poskytují solidní základ pro pozitivní výhled. Co by se tedy mohlo pokazit? Něco přece. Vysoké ceny ropy a příliš slabá Čína představují hlavní hrozby pro americkou i globální ekonomiku, míní analytik J&T David Havrlant.
Arbitrážní soud v ruském Petrohradu vyhověl stížnosti ruských plynárenských společností Gazprom a Gazprom Export a ❌ zakázal českému provozovateli plynovodů firmě NET4GAS pokračovat v arbitrážním řízení s ruskou stranou u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Napsala to dnes ruská státní agentura TASS a server Vedomosti.
Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekl dnes televizi ABC americký viceprezident 👨 J. D. Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Agentura Reuters s odvoláním na vysoce postaveného amerického činitele napsala, že za USA úmluvu podepsali prezident Donald Trump a viceprezident Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf.
Pražská burza dnes navázala na páteční 📈 růst. Index PX posílil o 0,35 procenta na 2571,13 bodu. Opět mu pomohly především bankovní akcie, hlavně Erste Bank. Aktivita na trhu byla výrazně nadprůměrná kvůli obchodování s cennými papíry energetické společnosti ČEZ, které zároveň oslabily o téměř tři procenta.
Útoky dronů si v prvních pěti měsících tohoto roku v Súdánu vyžádaly více než 1000 civilních ❌ obětí. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě to dnes uvedl vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. V súdánské občanské válce se podle něj výrazně zvýšilo užívání dronů, což přispívá k dalšímu zhoršování humanitární situace v zemi. Informovala o tom agentura AP.
Česká televize a Český rozhlas se v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu nevyhnou propouštění. Vyplývá to z vyjádření šéfa televize Hynka Chudárka a generálního ředitele rozhlasu Reného Zavorala. Celkem by obě média mohlo podle prvních odhadů ❌ opustit 450 až 700 zaměstnanců.
V tendru na provoz příměstských 🚅 vlaků v Praze a Středočeském kraji podaly finální nabídky společnosti RegioJet a České dráhy, Arriva nabídku nepodala. Prvně zmíněná firma nabídla cenu 183,65 miliardy korun, nabídka Českých drah je 165,17 miliardy korun. Novinářům to dnes po otevření obálek s nabídkami řekli zástupci kraje a pražského magistrátu.
Zapojení Česka do unijní půjčky s názvem Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) na vojenské vybavení ✅ schválila vláda. Vyplývá to z výsledků jednání vlády. Česko má čerpat přibližně 2,06 miliardy eur (přibližně 50 miliard korun). Vláda bod projednávala již v květnu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) tehdy novinářům řekl, že potřeboval od ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) doplnit další informace o jednotlivých projektech.
Rámcová dohoda Íránu s USA, kterou oznámil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump a která by měla být podepsána v pátek v Ženevě, zahrnuje výběr poplatků Teheránem za námořní služby pro 🚢 lodě, jež budou proplouvat Hormuzským průlivem. Podle agentury AFP to dnes uvedlo íránské ministerstvo zahraničí s tím, že nepůjde o mýtné, ale poplatky za služby.
Americká mediální společnost Fox Corporation převezme zhruba za 2️⃣2️⃣ miliard dolarů (téměř 460 miliard korun) streamovací platformu Roku. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Chce si tak upevnit postavení na trhu v době, kdy se diváci přesouvají k internetovým službám, uvedla agentura Reuters.
Francie a další evropské země jsou 👍 připraveny zahájit misi v Hormuzském průlivu, jakmile bude stvrzena dohoda mezi Spojenými státy a Íránem. Před summitem skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 to dnes řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, který bude třídenní zasedání světových lídrů včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa hostit.