Americký prezident Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Americká měna posiluje. Od chvíle, kdy se Donald Trump stal lídrem předvolebních průzkumů, do okamžiku nástupu k moci US Dollar Index přidal téměř deset procent. Ekonomové navíc očekávají, že v roce 2025 bude dolar nadále posilovat. Silný dolar přitom bude činit potíže celé řadě států a firem. A to i těm americkým.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
Ve Spojených státech opět výrazně vzrostl počet lidí, kteří nemají trvalé bydliště, a statistika o bezdomovectví vedená od roku 2007 tak letos dosáhla nového rekordu. Vláda to oznámila s tím, že vývoj způsobila souhra různých faktorů včetně nedostupnosti bydlení, ukončení pandemických sociálních opatření a problémů s přijímáním migrantů. Negativní trend pokračuje v době, kdy města napříč USA začala kriminalizovat spaní na ulici.
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Úterní prezidentské volby ve Spojených státech budou mít dalekosáhlé ekonomické dopady - od zdanění Američanů až po to, jak jejich země obchoduje se zbytkem světa. Kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a republikán Donald Trump voličům předkládají zcela odlišné politické vize, které budou formovat i příliv imigrantů na trh práce a transformaci energetiky důležité pro průmysl. Jejich rozdílné postoje ovlivní ceny, které spotřebitelé platí za zboží každodenní spotřeby, a také náklady na půjčky pro domácnosti a podniky v souvislosti s dluhy, píše agentura Bloomberg.
Šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů v americkém horském letovisku Jackson Hole uvedl, že se chystá snižování úrokových sazeb. Server CNBC uvádí, že Powell zatím neuvedl kdy by se tak mělo stát.
A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Katastrofální výkon stávajícího amerického prezidenta Joea Bidena ve včerejší prezidentské debatě vede vyděšené demokraty k zákulisním úvahám, zda jej přece jenom nevymění za jiného kandidáta. Exprezident Donald Trump je po včerejšku jasným favoritem klání o Bílý dům. Trhy se na tento scénář nyní budou intenzivněji připravovat, patrné to bylo už včera po skončení debaty.
Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Americká ekonomika absorbuje razantní normalizaci měnové politiky nad očekávání dobře. Reálná aktivita již roste v souladu s dlouhodobým trendem, nezaměstnanost zůstává rekordně nízko při přílivu nových pracovníků, inflace přitom výrazně zpomalila. Soukromé i veřejné investice poskytují solidní základ pro pozitivní výhled. Co by se tedy mohlo pokazit? Něco přece. Vysoké ceny ropy a příliš slabá Čína představují hlavní hrozby pro americkou i globální ekonomiku, míní analytik J&T David Havrlant.
Dlouholetý vsetínský starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v nynějších komunálních volbách funkci neobhájil, se nebude ucházet o žádný post ve vedení města. Čunek to řekl ČTK. Vedl kandidátku Vsetín srdcem a rozumem, kterou sestavili lidovci s nezávislými. V komunálních volbách ale skončili druzí.
KSČM se podle očekávání ani po osmi letech do Senátu nevrátí❌. Podle propočtu ČTK na základě průběžných volebních výsledků se letos neprosadí žádný z jejích osmi adeptů a ani jeden ze tří kandidátů spřízněného hnutí Stačilo!
Vládní hnutí SPD ani v letošních volbách žádného senátora nezíská. Žádný z jejích 17 kandidátů se podle propočtu ČTK na základě dosavadních volebních výsledků do finále nedostane. V úvodním volebním kole nejlépe skončí tři z jejích kandidátů na třetím nepostupovém místě.
❗ Senátorem ve volebním obvodu Trutnov bude opět Jan Sobotka (STAN). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz.
Číst více
❗ Novým senátorem za Vyškovsko se podle propočtu ČTK stane už v prvním volebním kole jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Podle průběžných výsledků hlasování obdržel takřka 61 procent hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Rychnov nad Kněžnou bude opět Jan Grulich z TOP 09. V prvním kole, kterého se tentokrát účastnili pouze dva kandidáti, získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Poslanec Petr Sadovský z hnutí ANO získá 37,92 procenta hlasů.
Číst více
❗ Senátorem ve volebním obvodu Strakonice bude opět Tomáš Fiala (Naše Česko). Hned v prvním kole získá nadpoloviční počet hlasů. Vyplývá to z prognózy ČTK na základě sčítání hlasů na www.volby.cz. Druhý Miroslav Ušatý (Svobodní) získal 22,82 procenta hlasů
Číst více
Po sečtení poloviny okrsků🗳️ mělo ANO postupující kandidáty na senátory v 1️⃣5️⃣ senátních obvodech, STAN v deseti, ODS v osmi a KDU-ČSL ve třech obvodech. TOP 09 má šanci na dva senátory. Podle průběžných výsledků na volebním webu nebyly zatím k dispozici žádné informace o tom, jak dopadlo hlasování v Praze 1 a Praze 9.
Mezi hosty letošního třicátého ročníku mezinárodní konference Forum 2000 bude několik současných či bývalých prezidentů nebo dva nositelé Nobelovy ceny za mír🕊️. Pořadatelé akce, která začíná v neděli v Praze, očekávají 8️⃣0️⃣0️⃣ účastníků ze 100 zemí světa, například bývalého polského prezidenta Lecha Walesu, slovenskou expremiérku Ivetu Radičovou nebo představitelku běloruské demokratické opozice Svjatlanu Cichanouskou.
Obyvatelé Starých Heřminov na Bruntálsku nechtějí, aby obec podporovala přípravu a výstavbu větrných elektráren na svém území. Rozhodli o tom v místním referendu, které se konalo souběžně s komunálními volbami. Vyplývá to z výsledku hlasování zveřejněného na webových stránkách obce.