Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.
Které zboží a služby od příštího roku podraží? Bude dražší holič, nebo to budou noviny a knihy, či snad vstupenky na kulturní akce, hromadná doprava, sauny? Právě v těchto dnech se licituje o téměř každou položku, na kterou se vztahuje nižší sazba DPH. Vláda hledá, jak zvýšit příjmy státu. Oko jí ulpělo na dani z přidané hodnoty, nejvýnosnější české dani. Změny v zařazení či výši sazeb totiž slibují podle návrhu poradců z NERV vůbec nejvyšší vícepříjmy, až několik desítek miliard korun.
Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. O kolik peněz by ji připravilo? Záleží, jakých potravin by se snížení DPH týkalo a v jakém rozsahu by bylo, ale lze předpokládat, že roční náklady snížení by se pohybovaly v pásmu od 10 do 20 miliard korun. To nejsou zanedbatelné náklady, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Skloubit tak rozdílné strany jako jsou Piráti na jedné straně a ODS nebo TOP 09 na druhé vyžaduje sloní dávku diplomacie a trpělivosti zároveň. Účastníci současné pětikoalice se před víc než rokem rozhodli, že do toho půjdou, že jim vládnutí stojí za nějaké ty ústupky. Vytvořili takzvaný vládní půdorys. Mocným katalyzátorem byla omamná vůně moci podpořená sto osmičkou.
Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
Za prvních 11 měsíců letošního roku stát na DPH vybral 487,7 miliardy korun. Přitom ještě před deseti lety se mu podařilo za celý rok získat z této daně pouhých 278 miliard korun.
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH. Zákon míří k podpisu prezidenta.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Česko už od února žije v sevření vysokých cen plynu, potažmo elektřiny, jejíž cena se z tohoto zdroje odvíjí. Kabinet těžce hledá různá řešení, která by měla lidem a firmám od dramatického nárůstu nákladů ulevit. Moc se mu to nedaří. Není divu, když jsou dosavadní řešení dost rozpačitá.
