Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Mluvčí komory Helena Kavanová uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Česko už od února žije v sevření vysokých cen plynu, potažmo elektřiny, jejíž cena se z tohoto zdroje odvíjí. Kabinet těžce hledá různá řešení, která by měla lidem a firmám od dramatického nárůstu nákladů ulevit. Moc se mu to nedaří. Není divu, když jsou dosavadní řešení dost rozpačitá.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Po mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prominutí DPH za elektřinu a plyn loni v listopadu a prosinci bylo podle výsledků přezkumného řízení u rozkladové komise nezákonné. Bylo totiž v rozporu s daňovým řádem i s právem EU. Lidé ani firmy ale nebudou muset nic vracet ani doplácet, uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Energetické firmy vydělávají miliardy, Češi se přitom hroutí pod drahými energiemi. A co dělá vláda? Zamýšlí se ve svém komentáři Dalibor Martínek z Newstreamu.
Státy Evropské unie v úterý České republice schválily zvýšení limitu pro povinné placení daně z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun. Novinářům to po jednání s unijními kolegy sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda je podle něj připravena zavést změnu od začátku příštího roku. Podle odhadů ministerstva by zvýšením limitu mělo ubýt plátců DPH zhruba o 105 tisíc.
Americký dolar dnes oslabuje 👎, protože známky uvolnění obchodního napětí zvýšily zájem investorů o rizikovější aktiva. Část ztrát však smazal poté, co nejnovější statistika ukázala, že největší světová ekonomika vytvořila minulý měsíc více nových pracovních míst, než se očekávalo.
Ceny ropy 🛢 dnes na světových trzích prudce ⬇ klesají a směřují k přibližně sedmiprocentní celotýdenní ztrátě. Severomořská ropa Brent kolem 18:00 SELČ vykazovala pokles ceny o 1,61 procenta na 61,13 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zlevňoval o 1,9 procenta na 58,12 dolaru.
Pražská burza dnes po čtvrtečním svátečním dni posílila 📈, index PX stoupl o 2,01 procenta na 2059,94 bodu. Dařilo se hlavně energetické společnosti ČEZ, jejíž cenné papíry zdražily zhruba o sedm procent. Finanční tituly obchodovaly smíšeně.
Koruna dnes mírně posílila 💪 vůči oběma hlavním světovým měnám. Oproti předchozímu závěru zpevnila k euru o tři haléře na 24,92 koruny za euro, k dolaru o dva haléře na 21,92 koruny za dolar.
Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily ↗ své výdaje na obranu ⚔ na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu.
Francouzská společnost EDF podala u Krajského soudu v Brně žalobu 📜 proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zamítl její námitky k jadernému tendru na nové bloky v Dukovanech. Firma o tom informovala v tiskovém prohlášení.
Číst více
Americká ekonomika mimo zemědělský sektor v dubnu vytvořila 177 000 pracovních míst, což je více 👍, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti pak zůstala na 4,2 procenta, uvedlo tamní ministerstvo práce.
Schodek státního rozpočtu v dubnu vzrostl 📈 na 126,1 miliardy korun z březnových 91,2 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Deficit ke konci dubna je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka, loni byl ve stejném období 153,1 miliardy korun.
Největší americké těžební koncerny Chevron a ExxonMobil zaznamenaly v prvním čtvrtletí ↘ pokles zisku, Exxon ale překonal odhady analytiků. Chevron vytvořil upravený čistý zisk 3,81 miliardy dolarů (83,7 miliardy korun) proti zisku 5,42 miliardy dolarů před rokem. Exxonu klesl zisk na 7,71 miliardy dolarů z 8,22 miliardy dolarů před rokem.
Polské brokerské společnosti XTB v prvním čtvrtletí 📉 klesl čistý zisk na 46,3 milionu eur (1,15 miliardy korun) ze 70,1 milionu eur ve stejném období loni. Za poklesem je nárůst provozních nákladů na 75,5 milionu eur. Konsolidované výnosy vzrostly meziročně o 7,8 procenta na 138,7 milionu eur. Společnost, která působí i v Česku, to uvedla v tiskové zprávě.
