Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Vláda ve čtvrtek představí svůj konsolidační balíček, který má státu ušetřit víc než 70 miliard. S představováním souboru opatření chce začít symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct.
Poskytovatelé platebních služeb asi budou muset od příštího roku poskytovat finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Předpokládá to vládní novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), kterou v úterý v úvodním kole podpořila sněmovna.
Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určeny.
Inflace v Česku je stále nebetyčně vysoká, ministerstvo financí by mělo zapomenout na změny DPH. Ty totiž dále inflaci zvýší, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda by měla při snaze o změnu sazby daně z přidané hodnoty (DPH) odstranit třeba to, že na točené pivo je nižší DPH než na ovoce a zeleninu, míní prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza. Stát má podle něj podporovat zdravý životní styl a zodpovědné chování.
Naše chyba, měli jsme si zvyknout. Minulá vláda přišla s novým stylem politiky: když něco chtěla nebo potřebovala udělat, nejprve to některý z ministrů někde prohlásil mimoděk ve vedlejší větě, nebo to zveřejnilo některé z médií na základě zdrojů obeznámených s návrhem. A podle míry nenávisti v reakcích se daná věc buďto skutečně zavedla, zavedla se v jiné podobě, nebo skončila jako „nápad konkrétního ministra“ v propadlišti dějin. Od stávající vlády řada lidí očekávala návrat rozumové i rozumné politiky s jasnými procesy. Leč, realita je opět jiná, jak naznačují nejnovější veletoče kolem možných nových sazeb DPH.
Konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí premiér Petr Fiala (ODS) jménem vlády zhruba za měsíc. V dnešním tiskovém prohlášení uvedl, že do té doby nelze žádné pracovní materiály pokládat za relevantní. Odmítl v té souvislosti, aby se uniklé pracovní podklady prezentovaly jako finální návrhy.
Chystané změny daně z přidané hodnoty, které aktuálně zvažuje vláda, jsou vlastně zvýšením daně, v rozporu s původními sliby vládních stran. Ministerstvo financí má pravdu v tom, že zamýšlené snížení počtu sazeb DPH, ze tří na dvě, představuje zjednodušení daňového systému. To je kýžené. Jenže způsob, jakým ke snížení počtu sazeb vláda hodlá dospět, bude v celkovém efektu daň lidem navyšovat, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Stát vybral za první pololetí rekordně peněz na daních, 280 miliard korun. Daňové příjmy rostly jak za fyzické osoby, tak za firmy, a také z DPH. Nelze ve sdělení ministerstva financí, které navazuje na den starý údaj o rekordním čtvrtletním schodku rozpočtu, vnímat jakýsi pokus o satisfakci. Podívejte, nejsme tak špatní.
