Reklama

Dohoda o Turówu je nedostatečná. Odporuje tuzemským i EU zákonům, míní experti

Hnědouhelný polský důl Turów
ČTK
 ČTK

Jednání o podmínkách dohody o řešení vlivů těžby v polském hnědouhelném dole Turów musí podle expertní organizace Frank Bold pokračovat. Podle ní nynější dohoda s Polskem nezaručuje ochranu českého území před ztrátou vody a poškozením těžbou a chybí i aktualizovaný hydrogeologický model.

Reklama

Organizace rovněž zopakovala, že dohoda odporuje tuzemským i evropským zákonům o ochraně životního prostředí. 

Právnička Frank Bold Petra Urbanová uvedla, že čeští experti i politici vědí, že data o proudění podzemní vody, z nichž dohoda vychází, jsou zastaralá, ale na prosazení změn rezignovali. "Není ale na nich, aby rozhodovali, jaká míra poškození českého území a místních obyvatel je podle nich přijatelná výměnou za kompenzace. To stanovuje zákon a odpovědí je - žádná. Takový postup zkrátka není legální," řekla.

Podle organizace má pak Polsko na základě evropského práva stále povinnost těžit jen způsobem, který nepovede k poklesu hladin podzemních vod na české straně, ačkoliv to podle Frank Bold v dohodě není zakotveno, a česká strana musí požadovat po Polsku zamezení vzniku dalších škod.

důl Turów
video

GALERIE: Podívejte se, jak vypadá polský důl Turów, kterému vláda ustoupila za miliardu korun

Zlikvidovalo se kvůli němu několik obcí. Hnědouhelný důl na hranici s Českem vypadá jako obří kráter. Kolem prosakuje voda, která trápí obce na Liberecku. Podívejte se, jak vypadá sporný důl.

Přečíst článek

"Státy tak musejí společné vyjednávání o dopadech těžby na české území bezodkladně obnovit a chybějící povinnosti do dohody zakotvit. Pokud se ČR nepodaří na Polsku zamezení škod vynutit, je povinna se obrátit na Evropskou komisi a iniciovat přeshraniční řízení podle směrnice o odpovědnosti za škody na životním prostředí,” uvedla právnička Laura Otýpková.

Reklama

Vláda může za vyjdenání dohody o Turówu nést právní odpovědnost

Členové české vlády podle Frank Bold také mohou za uzavření dohody nést právní odpovědnost, včetně roviny soukromoprávní, kdy by mohli mít povinnost nahradit škody vzniklé na majetku státu.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj), který se od začátku na jednáních s Polskem podílel, nejsou další jednání s Polskem vyloučena. "Smlouva nevylučuje možnost České republiky se na Polsko obrátit, pokud dopady na životní prostředí budou větší než se předpokládalo, což nejspíš prokážou nové vrty, které mají měřit podzemní vodu, a mělo by to prokázat i měření hlučnosti a prašnosti. Měření doteď neprobíhala, takže pokud někdo tvrdí, že dochází ke škodám, tak to nemá žádný podklad," řekl liberecký hejtman. Právě výsledky měření potřebují podle něj vlastníci pozemků nebo nemovitostí, aby mohli žalovat těžební společnost PGE a žádat náhradu škody.

Hnědouhelný polský důl Turów

Akcie majitele dolu Turów se staly největším propadákem varšavské burzy

Majitel dolu Turów, polský podnik PGE, se včera stal největším propadákem varšavské burzy. Akcie podniku, v němž přes 57 procent drží polský stát, se propadly o 5,1 procenta. Tedy nejvíce ze všech titulů, jež jsou zahrnuty do hlavního indexu varšavské burzy, WIG 20. Jedná se o největší propad PGE od loňského listopadu.

Přečíst článek

Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (1,095 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora EU.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českého pohraničí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních i jejich změnách v souvislosti s těžbou. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po oznámení.

Ropná společnost Chevron, ilustrační foto

Miliardové žně letos čekají akcionáře ropných gigantů. Odkup cenných papírů jim vynese rekordní částky

Sedm největších ropných společností se letos chystá k odkupům svých akcií v úhrnu za 38 miliard dolarů (téměř 813 miliard korun), což je téměř rekord. Znamenalo by to maximum od roku 2008, kdy tyto podniky na odkup svých akcií vynaložily dohromady 46 miliard dolarů. Firmám to umožňují vysoké ceny surovin.

Přečíst článek

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.

Sídlo vedení amerického Federálního rezervního systému (Fed) ve Washingtonu

Týden tradera: Akcie kvůli Ukrajině a inflaci nabraly styl horské dráhy

Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?

Přečíst článek

Brno, hlavní nádraží v Brně

Dalibor Martínek: Nešťastné Brno. Kdy se dočká svého věhlasu? Snad napřesrok

Brno se stane středobodem evropského systému rychlovlaků. Asi tak za deset, spíš patnáct let. Plány už jsou hotové. Z Prahy do Brna za jednu hodinu. Přes Brno se bude rychlovlakem jezdit do Vídně, na Slovensko, do Polska.

Přečíst článek

Reklama

Související

Hnědouhelný důl Turów

Česko trvá na úhradě desítek milionů eur za škody způsobené těžbou v dole Turów

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme