Prodejci módy se potýkají se zpožděním dodávek z Asie kvůli útokům Íránem podporovaných jemenských povstalců Húsíů na mezinárodní kontejnerové lodě. Aby se vyhnuli nebezpečí v Rudém moři, přesměrovali lodní giganti jako Maersk, MSC a CMA CGM plavidla na trasu kolem afrického mysu Dobré naděje. Jarní kolekce tak nemusejí být včas u zákazníků a zvýšené náklady na dopravu mohou opět tlačit ceny zboží vzhůru.
Spojené státy a Evropská unie budou společně hledat cestu z potravinové krize, která světu hrozí kvůli válce na Ukrajině a omezením exportu potravin z některých zemí, píše server CNBC.
V posledních dvou letech narušila globální dodavatelské řetězce řada neočekávaných událostí. Pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, brexit a kontejnerová loď uvízlá v Suezském průplavu vedly ke zpoždění dodávek všeho možného od jízdních kol po krmivo pro domácí zvířata, napsala agentura Reuters. Neustále rostoucí skupina start-upů i zavedených logistických firem v reakci na to vytváří odvětví v hodnotě několika miliard dolarů, které k minimalizaci narušení dodávek využívá nejmodernější technologie.
Německým průmyslovým a velkoobchodním firmám se jen s problémy daří nahrazovat dovoz zboží z Ruska a Ukrajiny. Některé označují přechod na nové dodavatele kvůli válce na Ukrajině za obtížný až nemožný. Vyplývá to z průzkumu, který na svém webu zveřejnil hospodářský institut Ifo.
V automobilce Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku se na jeden den zastavila výroba. Důvodem je výpadek dílů. Zaměstnanci vynechají tři směny. Výroba se zastavila pro noční směnu z pondělka na úterý, dnes večer už zaměstnanci do práce znovu půjdou.
Výrobu loni omezovaly Volkswagen, General Motors, Ford, Nissan, Daimler, BMW, Renault i Toyota. A problémy s dodavatelskými řetězci a nedostatek náhradních dílů ovlivní automobilky i letos. Toyota, světová automobilka, snížila celoroční výhled výroby - do konce března vyrobí o 500 tisíc vozů méně.
Průmysl se už od druhé vlny s pandemií vyrovnává poměrně dobře. Firmy se naučily improvizovat, pracují s vyššími zásobami a flexibilně i cenami, shodují se analytici.
Nová varianta koronaviru omikron se rapidně šíří mezi čínskými pracovníky v logistice. Pozemní doprava nestíhá přebírat kontejnery a lodě ucpávají přístavy Ta-lien a Tchien-ťin, problémy hlásí také Ning-po, který patří mezi deset největších přístavů světa. Problémy tak mají například Airbus či Volkswagen, pro něž jsou tyto přístavy vstupní branou do Číny, píše agentura Bloomberg.
Dodavatelské řetězce již druhým rokem nefungují tak hladce, jak byli dodavatelé i odběratelé zvyklí před vypuknutím pandemie. Částečně si za to mohou výrobci, maloobchodníci i zákazníci sami. Všichni objednávají více, než potřebují ve snaze se předzásobit z obavy z dalších výpadků dodávek. Tento koktejl ale paradoxně celou situaci ještě více zhoršuje.
Ve Vietnamu sklízí rýži armáda, v Británii vylévají mléko na zem a ve Spojených lákají řezníky na hodinky Apple Watch. Dodavatelské řetězce u potravin jsou ohroženy po celém světě nedostatkem pracovníků.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.