Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy korun, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard korun. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka.
Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta ve srovnatelném období loni. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení Česka se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což ale zemi stále řadí k těm méně zadluženým v Evropské unii. Nárůst o 1,7 procentního bodu proti loňsku je nicméně v unii druhý nejvyšší a státní dluh je na rekordu.
Schodek systému důchodového pojištění přesáhl za první pololetí 40 miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký, jako za celý covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Výdaje za půl roku se meziročně zvedly o 56,5 miliardy korun, tedy o pětinu. Rostou i příjmy, na pokrytí penzí ale nestačí. Proti loňskému prvním pololetí se na odvodech vybralo o 26,5 miliardy víc, to je asi o sedm procent.
Poslanci začnou projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí. Vláda Petra Fialy jej připravila kvůli bobtnajícím deficitům a pokud tato opatření projdou, měly by deficity v následujících dvou letech klesnout o celkem 150 miliard korun. Spíše než jednání se ve sněmovně očekává zákopová válka, při níž budou vládní poslanci chtít balíček schválit v prvním čtení, aby jej potom měnili v připomínkovém řízení. Naopak opoziční poslanci chtějí obstruovat a zabránit schválení balíčku v jeho původním znění. Co chce vláda? A co chce opozice? A kdo další bude do výsledné podoby opatření promlouvat? Zde je přehled toho nejdůležitějšího.
Letošní schodek státního rozpočtu může být rekordní, i 450 miliard korun. I Národní rozpočtová rada už v podstatě vylučuje, že by vláda mohla splnit svůj nyní plánovaný schodek. Novela zákona o rozpočtu bude nezbytná, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Co se stane se zdejšími spořílky, pokud se české vládě podaří protlačit snížení státní podpory stavebního spoření na pouhou tisícikorunu ročně nebo ještě méně? Na kolik se to promítne do trhu s bydlením a do finančních institucí? Někteří odborníci už hovoří o konci stavebního spoření, pokud plánovaná změna projde. Jiní vzkazují vládě, že by měla být razantnější anebo aspoň podpořit stavebko jen s podmínkou využití peněz pouze na bytové účely. Probrali jsme to s odborníky dvou největších finančně poradenských firem v Česku.
Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak velký propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg nepředvídal. Očekával se propad jen o 6,6 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí. Za celý loňský rok příjmy převýšily výdaje na penze o 21,5 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Důchody se zvedly naposledy v lednu. Znovu se kvůli inflaci navýší od června. Celkem se pak pro letošek v důchodovém pojištění počítá s propadem zhruba 80 miliard korun.
Schodek letos přesáhne 300 miliard, překoná tedy plán vlády. Ta by mohla hodně ušetřit masivnějším propouštěním státních zaměstnanců, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Pro vypořádání se strukturálním deficitem potřebuje stát omezovat výdaje, bez reformy daní to však nepůjde, míní odborníci. Studie institutu IDEA a agentury PAQ Research navrhuje dvě varianty, jak upravit zdanění zaměstnanců - vyváženou se základní sazbou 15 procent a realistickou se základní sazbou 17 procent. První varianta může přinést navíc 32 miliard Kč, druhá 59 miliard Kč. Oba návrhy berou ohledy na nízkopříjmové pracující, na něž nejsilněji dopadá inflace, a napravují také nedostatečnou daňovou progresi českého systému, uvedli autoři studie.
