Rozpoutat válku, na kterou nejsem připraven, nemám žádnou strategii, nemám schopné velení, a vlastně ani nevím, proč tu válku vedu, to vyžaduje skutečně velkou dávku nerozumu. Svědčí to spíše o mentálním selhání. Selhání lídra, kterého v posledních, samozřejmě zmanipulovaných volbách, volilo 77 procent Rusů.
Rusové ztratili nárok na život s civilizovanými národy.
Z cizího krev neteče, anebo, kdo nekrade, okrádá rodinu. To jsou moudra, která se vyprávěla po hospodách v osmdesátých letech minulého století, když tady ještě vládl bolševik. Zvrácené „pravdy“ zvráceného režimu, který pokřivil tři generace tohoto národa.
Sledujte německého ministra hospodářství Roberta Habecka. Stal se z něj hrdina podobný legendárnímu Jean-Paulu Belmondovi. Chvilku je tady, pak zase tam, hasí jeden průšvih za druhým. Tedy, vlastně hasí jediný, ale klíčový průšvih. Plyn. V Arábii dojednával kontrakty zkapalněného plynu, který by nahradil ten ruský. Začátkem března dohodl výstavbu terminálu v severoněmeckém Brunsbüttelu nedaleko Hamburku.
Ministrem průmyslu se na konci loňského roku stal muž, který do té doby vůbec nebyl účasten politického dění v Česku. Vůbec nikdo ho neznal. To by se snad ještě dalo pochopit. Občas se vynoří nová tvář, průbojný člověk, který svěžími myšlenkami oslní. To ovšem není případ Jozefa Síkely. O jeho myšlenkách nevíme nic.
Začíná jaro, bagry a dělníci v oranžových vestách jsou na svých místech. Rozkopávají silnice a chodníky. Neměnný rituál, konstanta našich životů. Ať je válka, nebo mír, rekonstruovat a opravovat se prostě musí.
Překvapení se nekoná. Ministerstva průmyslu a financí udělala „obří razii“ na pumpaře. Podle některých „expertů“, kteří se vylíhli na státních úřadech, totiž mohli právě pumpaři za obří zdražení pohonných hmot. Člověku, který umí sčítat jedna a jedna, bylo přitom dopředu jasné, jak celá akce dopadne.
Chápu pobouření Andreje Babiše. Bývalý premiér se vzteká, že by měl on, jediný a sám, člověk, který toho pro nás tolik dobrého vykonal, skončit v teplácích. To je pro něj jistě pobuřující představa. Nejen pro něj. Pro nikoho z nás není příjemná myšlenka, že by bývalý premiér a možná budoucí prezident měl sedět.
Tentokrát osobní komentář. Netýká se velkých věcí, které se kolem nás dějí. Nechám stranou velkolepé gesto premiéra Petra Fialy, které oceňujeme my všichni, a také celý svět. Tady jsou, pane premiére, všechny palce nahoru. Jsem na vás hrdý, dobrá práce.
Říkali jste, páni ministři, že máme šetřit. A omezit cestování autem. Mohu se zeptat, jak se to šetření dělá? Pane ministře financí Stanjuro, vy těch asi šest set metrů ze svého sídla v Letenské ulici na Úřad vlády již asi chodíte pěšky, že. Podklady nese asistent s modrým majáčkem na přilbě?
Dlouho se čekalo, jak se vláda postaví k rapidně zdražujícím palivům. Zdálo se, že existuje určitá naděje, že si erár pro blaho národa nechá ujít pár desítek miliard třeba ze spotřební daně. Nestalo se.
