Co teď asi dělá sto padesát tisíc českých učitelů? Jeli na hory, koukají na televizi, šli na nákupy? Od středy jsou ve školách prázdniny. Nevím, co je to za prázdniny, asi podzimní, ty dříve nebývaly. Ale už jsou. Děti dostaly úkoly, které plní doma, učitelé možná přemýšlejí nad látkou na příští týden.
Žiju na spotu, bez fixace. Mladická nerozvážnost, která se nyní hrubě nevyplácí. Z člověka se stává štvanec. Před rokem byly zálohy za plyn 1500 korun měsíčně. Na jaře se zvedly na dva a půl tisíce. V červenci na čtyři a půl tisíce, nyní na osm a půl tisíce. Měsíčně.
Vlastně to chápu. Mít ve třídě třicet dárečků, kteří pořád řvou, jsou neposední, pobíhají, vyrušují, nesoustředí se, asi bych se zbláznil. Možná má takový pocit mnoho učitelů. Učitelský ouřádek rozhodně nechci snižovat. S dětmi je to prostě těžké.
Výsledky prvních jednání kolem nového složení pražské rady jasně ukazují, že vše směřuje ke spojení ODS a ANO. Z hlediska matematiky by to dávalo smysl, devatenáct a čtrnáct zastupitelů, to je v 65tičlenném zastupitelstvu většina s číslem 33. Je to většina o jediný hlas. Což nevypadá jako příliš pevná většina. Nicméně, když vládu, v tomto případě nad Prahou, vytvoří místo pěti stran jenom dvě, mohlo by to být pevnější.
Nejhorší na ruské veřejné debatě je, že se hledají důvody neúspěchu války na Ukrajině. Nehledá se příčina této války, nediskutuje se tam, proč se vlastně vede. Ruští politologové a politici vyjadřují ve veřejných debatách v ruské televizi zděšení nad tím, jak špatně Rusko válku vede. Jak bylo nepřipravené, jak zvolilo špatnou strategii. Údery byly málo razantní. Jak to, že dosud nebyla zcela zničena ukrajinská infrastruktura?
Porouchala se nám doma myčka na nádobí. Prý čerpadlo. Novou nekoupím. Žena zuří, já říkám, super. Nádobí stejně myla blbě, musel jsem to po ní domývat. Ale hlavně, ušetříme na energiích. I na těch hloupých kapslích tři v jedné. Teď budu mít čistotu nádobí pod kontrolou, budu ho umývat ve dřezu, jako to dělali naši rodiče. Je to energeticky úsporné. Přesně jak nám radí předseda vlády.
Mojmír Hampl je prozíravý ekonom. Ne nadarmo byl deset let viceguvernérem České národní banky. Když teď z pozice šéfa rozpočtové rady vlády vydá prohlášení, že vláda nedělá nic k ozdravení veřejných financí, těžko s tím polemizovat. Má pravdu.
Hospodští dobře věděli, že je čeká poslední kloudná sezona. Proto napálili přes léto ceny všeho. Smažák za dvě stě osmdesát korun, párek v rohlíku za devadesát, všem těmto zradám na zákaznících jsme byli v Česku svědky.
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Po sociálních sítích se šíří všelijaké recepty, jak se vypořádat s energetickou krizí. Velkou debatu spustila Saša Uhlová, známá česká anarchistka, aktivní na sociálních sítích. Dcera disidentů Petra Uhla a nedávné ombudsmanky Anny Šabatové.
Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.
