Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Prezident Petr Pavel si při novoročním projevu pustil ústa na špacír, když lobboval za euro proti české koruně. Co ho k tomu vedlo může být tématem spekulací. Sám není ekonom, což není nic proti ničemu. Moudře se obklopuje poradci, kteří mu v ekonomické oblasti dávají dobré rady.
V osmdesátých letech běžel na jednom ze dvou kanálů české televize dokumentární pořad s názvem Přežijí rok 2000? Byl to apelativní přírodovědný dokument. Orel skalní v úvodní sekvenci strhl ze skály jehně, nesl ho v pařátech, potom ho pustil. Padalo ze skály, mlátilo se o útesy, vše za dramatické hudby. Skvělý úvod dokumentu. Jehně nepřežilo. Orel skalní ještě žije. Ne ten z filmu.
Pokles úrokových sazeb ČNB byl dlouho očekáván, a krátce před Vánocemi skutečně přišel. Ze sedmi procent základní úrokové sazby je nyní 6,75 procenta. Oživí se díky tomu český realitní trh? A česká ekonomika obecně? Najde v o něco nižší úrokové sazbě český průmysl finanční palivo pro svůj nový rozběh? „Pokles úrokových sazeb by nyní měl být mnohem rychlejší,“ říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Pokud by se tak stalo, pokud by sazby dál na jaře rychle klesaly, česká ekonomika by se mohla po dlouhé době strádání skutečně rozběhnout.
Ve čtvrtek 21. prosince se v letošním roce naposledy sejde bankovní rada České národní banky. Bude to víc významné zasedání než obvykle. Ne, že by se na něm sešel někdo jiný než obvykle nebo že by se mezi jednotlivými zasedáními ve světové ekonomice událo něco převratného.
Vlk je v Česku zvlášť chráněné zvíře. Poslední exemplář tohoto druhu byl na našem území zastřelen v roce 1874 u Vimperka. Jak se mu asi žilo, poslednímu chudáčkovi, na kterého mířily všechny pušky tehdejších myslivců. To už nikdo nezjistí, prostě je po něm.
Další a další průzkum veřejného mínění potvrzuje propad preferencí vládní koalice a předjímá budoucí návrat Andreje Babiše. Aktuálně je to průzkum Medianu, který už dává Babišovi 35 procent proti Fialově 13,5 procentům.
Obří kus ledu, pojmenovaný podle BBC jako A23a, se prý dal do pohybu, poháněn větrnými a mořskými proudy. Úchvatnou katastrofickou zprávu přináší jeden z nejrespektovanějších světových zpravodajských serverů. Vše v kontextu narativu, že se na svět řítí jakási klimatická katastrofa.
Kdo neví, co je socialistické myšlení, nepamatuje doby před čtyřiceti lety. Kdy komunisté zavírali svobodné občany a určovali, kdo co může veřejně říkat či nemůže. Ta doba je naštěstí už dávno pryč. Učitelé si můžou klidně a pokojně stávkovat za co chtějí, nikdo je obušky nezmlátí.
V hlavním městě se v loňském roce zvýšil počet aut o 41 tisíc na 1,258 milionu, tvrdí údaje TSK. Není sice jasné, proč zrovna správa komunikací hlavního města vytváří takovou statistiku, nicméně ji pro tentokrát věřme. Nárůst jinými slovy říká: Jsme Pražané. A chceme jezdit autem. I po tom našem městě.
Pražská zoologická zahrada pobere 1,2 miliardy korun dotací z rozpočtu hlavního města Prahy na vytvoření nového výběhu pro ledního medvěda. Magistrát potvrdil podle médií navýšení dotace na výstavbu areálu pro ledního medvěda v pražské zoo o tři sta milionů korun z původních víc než osmi set milionů korun na 1,2 miliardy. Prý si to žádá nová dispozice.
Málo sněhu v zimě, teplé jaro a dlouhotrvající vedro zhoršují⛰️⛰️⛰️ v Alpách podmínky pro horolezce a turisty. S odkazem na odborníky o tom informovala agentura DPA. "Letos máme velmi nepříznivou konstelaci okolností," řekl Severin Karrer, vedoucí oddělení pro výcvik, horské sporty a bezpečnost ve Švýcarském alpském klubu (SAC). Problémem je především to, že vlny veder trvaly tak dlouho, že hranice nulového stupně, tedy hranice, kde je na dané hoře nula stupňů Celsia, se dlouhodobě pohybovala nad 4000 metry nad mořem.
Duhově zelení🪲🪲🪲brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP. Listokaz japonský je známým škůdcem ve Spojených státech, kam se dostal už před více než stoletím a je tu známý jako "japonský brouk".
