Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 30,3 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o pět miliard, ale meziročně téměř o polovinu méně. Úroková sazba u skutečně nově poskytnutých hypoték v březnu vzrostla z únorových 3,84 na 4,15 procenta.
Už pozítří se zpřísňují podmínky hypoték. Poprvé v historii k němu dojde zákonnou formou, protože dosud ČNB podmínky zpřísňovala pouze formou doporučení.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu zřejmě o 0,5 procentního bodu na pět procent. Počítají s tím odhady ekonomů, které ČTK oslovila. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001. Ekonomové ale nevylučují zvýšení základní sazby i o 0,75 procentního bodu. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Makroekonomický výhled je podle tuzemských analytiků výrazně jiný, než byl ještě před měsícem. Ekonomové oslovení v anketě Newstreamu očekávají dramatické zpomalení růstu ekonomiky. Kvůli konfliktu na Ukrajině a pádící inflaci není podle nich vyloučené, že se letošní růst hrubého domácího produktu bude pohybovat těsně nad nulou.
Zahraniční dluh České republiky na konci loňského roku dosáhl téměř 4,5 bilionu korun a představoval tak 73 procent HDP. V meziročním srovnání se vnější zadlužení Česka – konkrétně státu, centrální banky, obchodních bank a firem zvýšilo o 150 miliard korun, uvádí statistiky České národní banky.
Guvernér Jiří Rusnok během víkendu načrtl velmi pochmurnou vizi pro českou ekonomiku v tomto roce. V ČT hovořil o tom, že v důsledku války na Ukrajině „...na konci roku budeme rádi za černou nulu“. I když zdůraznil, že se jedná o jeho soukromý názor a neopírá se o novou prognózu, jeho výroky poměrně jasně ukazují, jak vnímá rizika spojená s ruskou invazí na Ukrajinu.
Téměř všechny státy eurozóny se potýkají s výrazným růstem spotřebitelských cen. Nejrychleji roste inflace na východním okraji eurozóny, píše agentura Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Inflace v Česku může vystoupat až na úrovně kolem 13 a 14 procent, řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Inflace bude podle něj odeznívat déle a snižování přichází v úvahu až v příštím roce. Rusnok také uvedl, že intervence centrální banky proti oslabování koruny splnily očekávání a budou zřejmě ještě týdny až měsíce pokračovat.
Česká národní banka bude po tuzemských bankách chtít, aby si vytvořily větší finanční polštář pro období nestability. Centrální banka ve čtvrtek rozhodla, že od dubna 2023 zvýší takzvanou sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 2,5 procenta.
Základní úrokové sazby ČNB se zřejmě ještě mírně zvýší, ale už jsou velmi blízko svého maxima. Na současné nadprůměrné výši ale nějaký čas zůstanou, prohlásil šéf České národní banky Jiří Rusnok. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na rozhovor pro maďarský zpravodajský web www.vg.hu.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
