Německá ekonomika by do roku 2028 klesla minimálně o 1,2 procenta, pokud by se Donald Trump znovu stal prezidentem Spojených států a uskutečnil zvýšení dovozních cel, které navrhuje. Uvedl to německý hospodářský institut IW. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka.
Vývoz z Německa do zemí sousedících s Ruskem v prvním čtvrtletí opět prudce vzrostl. Sílí podezření z obcházení sankcí kvůli válce na Ukrajině prostřednictvím reexportu. Ačkoli hodnota vývozu zůstává relativně skromná, tempo růstu je ohromující. Například vývoz z Německa do Kyrgyzstánu se od ledna do března meziročně zvýšil o 949 procent na 170 milionů eur (čtyři miliardy korun), vývoz z Německa do Ruska ve stejném období o více než 47 procent klesl. Na vině byly právě přísné obchodní sankce uvalené Evropskou unií a dalšími západními zeměmi.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Nový zákon s úpravou dalšího kola milostivého léta schválila vláda, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Lidé také šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku.
Británie přitvrzuje, oznámila další balík protiruských sankcí. Zakáže vývoz luxusního zboží do Ruské federace a zavede také dodatečná cla na dovoz vybraných ruských komodit, včetně vodky, kovů nebo hnojiv. S odvoláním na britské ministerstvo financí to píší světové agentury.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Oznámila to americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Podařilo se tak zabránit růstu odvetných unijních cel na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump, který zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států.
Česká vláda nestihla v parlamentu prosadit evropskou směrnici o DPH na zboží ze třetích zemí. Za zásilky do 22 eur tak nebudete nic doplácet.
Adresáti drobných poštovních zásilek s hodnotou do 22 eur (asi 560 korun) ze třetích zemí zřejmě za ně ani od 1. července nebudou platit daň z přidané hodnoty (DPH). Nebudou muset podávat ani elektronické celní prohlášení.
