S Trumpovými cly je konec. Evropská unie a Spojené státy vyřešily spor
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Oznámila to americká ministryně obchodu Gina Raimondová. Podařilo se tak zabránit růstu odvetných unijních cel na americké výrobky. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump, který zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států.
Raimondová uvedla, že dohoda zachovává americká cla na ocel a hliník zavedená Trumpem podle odstavce 232 zákona o obchodní expanzi z roku 1962. Zároveň ale umožní vstup omezeného množství výrobků z EU do Spojených států a pomůže oběma ekonomikám čelit společnému problému, kterým je globální nadměrná kapacita dodávek převážně z Číny.
Agentura Reuters s odvoláním na zdroje uvedla, že dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu, ale určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických cel, by se mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od cla osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli.
Vláda dnes podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu, a to na celý nadcházející rok. 
Vláda chce nulovou DPH na energie po celý příští rok. Rozhodne nová sněmovna
Money
Technicky tak dohoda nechává v platnosti americká cla na ocel 25 procent a na hliník deset procent zavedená z důvodu národní bezpečnosti. V praxi ale osvobozuje od cel podstatnou část evropského dovozu.
Trump zavedl cla na dovoz oceli a hliníku z EU a z řady dalších států. Široce kritizované opatření zdůvodnil tím, že dovoz těchto produktů ohrožuje americkou ekonomiku a tím i národní bezpečnost. EU reagovala zavedením odvetných cel na vybrané zboží z USA, například na motocykly Harley-Davidson anebo džínsy Levi Strauss.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
