S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se o obchodu jedná obtížně, protože je jeho ekonomické myšlení v mnoha ohledech iracionální, píše v komentáři německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). To by však podle autora nemělo Evropskou unii odradit, aby v nové situaci viděla příležitost a začala s odbouráváním vlastních celních bariér.
Čína zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží ze Spojených států. Reaguje tak na opatření, k němuž minulý týden sáhla administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura Kjódó. Clo nad rámec už zavedených poplatků se liší podle konkrétních položek a dosahuje až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem je pak zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či některých aut.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Američtí dovozci hromadí zásoby italského Prosecca. Předzásobují se kvůli obavám z cel i stávek v amerických přístavech, píše agentura AP. O výrazném a neočekávaném nárůstu prodejů do USA mluví výrobci a zaznamenali ho i statistici. Objemy vypitého Prosecca se přitom v posledních měsících ve USA příliš nezměnily.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Ve svém prvním funkčním období americký prezident Donald Trump rozmetal normy a standardy, kterými se řídili jeho předchůdci, ovšem ve třetím týdnu jeho druhého mandátu se už polemiky o normách jeví jen jako úsměvné, napsal to deník The New York Times (NYT). Staronový šéf Bílého domu podle listu v těchto dnech otevřeně přehlíží federální zákony a eskaluje snahu posílit moc prezidentského úřadu.
Správci velkých fondů si začali hrát. Zkoušejí se obrnit proti dopadům cel, jimiž hrozí Donald Trump a která mohou mít velký dopad na hodnotu slavných firem. Zejména hedgeové fondy tak začaly masivně sázet na pokles firem, na něž pravděpodobně cla dopadnou nejdrtivěji. A obětí se mohou stát automobilky. Překvapivě nikoli jen ty evropské.
Francouzští producenti koňaku zaplakali loni nad výdělkem. Kvůli odvetným clům Číny na evropskou brandy se jejich export skokově propadl.
Stačily dohromady pouze tři telefonáty – navíc se začínající prezidentkou-novickou a naopak s už jen dosluhujícím premiérem, „chromou kachnou“ –, aby americký prezident Donald Trump vzal během pár hodin zpět svůj vlajkový slib. Který původně, loni, zněl tak, že hned první den v Bílém domě uvalí na obě sousední země 25procentní clo, jež bude držet tak dlouho, dokud přeshraniční příliv ilegální imigrace i fentanylu neustane.
Evropská unie bude připravena na tvrdá jednání se Spojenými státy, aby ochránila své zájmy před hrozbou zvýšených obchodních cel, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že se Spojenými státy má EU nejpevnější vazby a sdílí s nimi mnoho stejných zájmů, ať již jde o regionální stabilitu či globální ekonomiku.
Ve Spojených státech začala platit zvýšená cla na dovoz z Číny, o nichž o víkendu rozhodl prezident Donald Trump.
Bílý dům jedná s Íránem o možnosti uspořádat brzké setkání mezi americkým zmocněncem pro Blízký východ 👨 Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Diplomatické jednání má vést k ukončení konfliktu mezi Íránem a Izraelem a návratu k jaderným rozhovorům, píše server Axios s odvoláním na čtyři zdroje z americké administrativy.
