Svět se ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť Spojené státy jako největší ekonomika světa nyní aplikují průměrnou celní sazbu, která je nejvyšší od roku 1943. A to je jenom začátek.
EU podle Trumpových slov z minulého týdne vznikla proto, aby USA odírala, což on nehodlá dál tolerovat. Pokud by u takto ostré rétoriky setrval, těžko sázet na to, že na dovoz z EU zavede cla jen mírná a selektivní. Spíše je nutno počítat se cly plošnými. Přitom Česko podle výpočtu renomované poradenské společnosti Oxford Economics představuje ekonomiku, již mohou taková cla poškodit z unijních zemí vůbec nejvíce.
Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Oznámil to Bílý dům, podle něhož minutu po půlnoci místního času (6:01 středoevropského času) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Čína v reakci oznámila, že od 10. března zavádí odvetná cla v rozmezí 10 až 15 procent na některé americké produkty. Kanadský premiér Justin Trudeau o několik hodin dříve uvedl, že jeho země ode dneška zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun).
Americký prezident Donald Trump plánuje zavedení cel na dovoz zemědělských produktů do Spojených států od 2. dubna. Oznámil to na své sociální síti Truth Social. Podle agentury DPA ale není jasné, zda se cla budou vztahovat na dovoz ze všech zemí světa, či zda budou existovat výjimky pro některé obchodní partnery. Trump totiž pravidelně využívá hrozbu cly jako vyjednávací taktiku, kterou si vynucuje ústupky, dodala DPA.
Plánovaná 25procentní cla na dovoz zboží ze zemí Evropské unie do Spojených států nejvíce dolehnou na Českou republiku, Slovensko a další země v regionu. Značný vliv bude mít německý automobilový sektor, uvedla mezinárodní ratingová agentura S&P Global. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zatím neoznámila, kdy začne cla vybírat, ale až se tak stane, omezí to zřejmě hospodářský růst celé střední Evropy, a tím se i zhorší její současné rozpočtové problémy, uvedla S&P Global.
V minulém týdnu si trhy prošly poměrně razantní korekcí způsobenou zejména rostoucí nejistotou ohledně obchodních válek. Ty se začínají negativně projevovat v americké ekonomice, která vykazuje známky zpomalení. Data o spotřebitelské důvěře v USA to potvrzují. Hodně se také diskutovalo o dohodě o nerostných surovinách na Ukrajině. Z korporátních výsledků zaujala společnost Nvidia, která opět představila solidní hospodářské výsledky. Americký index S&P 500 se v reakci na negativní sentiment propadl až k hranici 5 950 bodů.
Spojené státy brzy oznámí zavedení cel na dovoz z Evropské unie, která budou činit 25 procent. Během prvního zasedání své vlády to ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Washington také podle něho od 2. dubna zavede dovozní cla pro Kanadu a Mexiko, která měla původně začít platit od března, informují světové agentury.
Americký prezident Donald Trump chystá další sadu cel. Tentokrát jsou zaměřena nikoli geograficky, ale produktově. Spojené státy hodlají zavést nové clo ve výši zhruba 25 procent na dovážené automobily, čipy a farmaceutické výrobky. Trump by měl tuto sadu cel oznámit začátkem dubna.
Cla, která Spojené státy uvalí na automobily z dovozu, se budou pohybovat kolem 25 procent, oznámil podle agentur americký prezident Donald Trump. Jejich výši zřejmě ohlásí 2. dubna.
Nástup Trumpa do prezidentského úřadu urychlil dopady dlouhotrvajících problémů v České republice. Řada jeho opatření bude mít negativní dopad na naší ekonomickou výkonnost. Posiluje proto snaha najít oblasti a způsoby jak českou ekonomiku nakopnout. Kvalitních seznamů a nápadů k zlepšení podnikatelského prostředí je spousta. Problém je pak s jejich přípravou a aplikací do praxe, která je mnohdy podstatně náročnější.
Bílý dům jedná s Íránem o možnosti uspořádat brzké setkání mezi americkým zmocněncem pro Blízký východ 👨 Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Diplomatické jednání má vést k ukončení konfliktu mezi Íránem a Izraelem a návratu k jaderným rozhovorům, píše server Axios s odvoláním na čtyři zdroje z americké administrativy.
