Kvůli zrychlujícímu se šíření covidu v největším čínském městě Šanghaj přistoupily tamní úřady k drastickému opatření – domy, ve které žije alespoň jeden člověk nakažený koronavirem, nechaly oplotit, aby nikdo nemohl dovnitř, ani ven. To vyvolalo mnohé stížnosti na tento „nelidský“ postup, uvedla agentura Reuters.
Šéf německého koncernu je dlouhodobý kritik elektromobility. Poukazuje na mezery v instrastruktuře dobíjecích stanic a také na omezených zdrojích surovin pro baterie. Podle Olivera Zipseho tak neúměrně roste vliv Číny.
Nejenom válka na Ukrajině, ale i další vlna pandemie aktuálně svírající Čínu, se významně projeví na globální ekonomice, píše server CNBC.
Rusko je v bankrotu, říká ratingová agentura Standard & Poor’s. To znamená, že Rusku nepůjčí ani Číňani, přičemž tento stav může trvat desetiletí a Rusům přinese bídu.
Jednání mezi představiteli Evropské unie a Čínou podle obou stran bylo velmi otevřené. Zástupci států se shodli, že konflikt na Ukrajině přináší řadu problémů a poškozuje globální ekonomiku. Čína však odmítá mluvit o válce, necítí se být součástí konfliktu a nechce přestat obchodovat s Moskvou. Navíc vinu svaluje i na sankce uvalené Západem vůči Rusku. "Sankce mohou vést až k obchodním a měnovým válkám," tvrdí čínští diplomaté.
Minimálně 46 miliard dolarů měsíčně. Tak výrazný dopad mají dosavadní tvrdé lockdowny čínských měst ve snaze zabránit šíření covidu, tvrdí studie Čínské univerzity v Hongkongu. A to je ještě ta optimistická varianta, která nepočítá s vlivy inflace. Včera přitom začala platit uzávěra Šanghaje s 26 miliony obyvatel, která bude znamenat další ekonomické ztráty.
Sázka na spojenectví s Vladimirem Putinem je největším přešlapem Si Ťin-pchinga za celých devět let jeho politické kariéry, píše server CNBC. Čínského prezidenta v listopadu čeká sjezd komunistické strany a ohajování své vedoucí pozice.
Čína se pandemií koronaviru zdaleka ještě nevypořádala. Uzavírá oblast kolem Šanghaje, což je drtivé pro byznys.
Rusko kvůli sankcím a válce do konce příštího roku ztratí výsledek ekonomického růstu uplynulých patnácti let. Asijské velmoci si nebudou pálit prsty, protože Západ je pro ně větším partnerem, píše v komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Čínští investoři v loňském roce převzali 155 evropských podniků. To je o 23 více než předloni, ale o polovinu méně než v roce 2016, kdy byla akviziční aktivita čínských firem v Evropě na vrcholu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnila poradenská společnost EY. Na akvizice evropských firem loni čínští investoři vynaložili celkem 12,4 miliardy dolarů (zhruba 280 miliard korun).
Sankce namířené proti Rusku samozřejmě ještě nemohly dosáhnout plné síly, ale ruská věda si je začíná uvědomovat. Západní firmy přestaly dodávat vědecké přístroje a materiály pro laboratoře, protože jim v tom brání zákazy, současně je nemají jak do Ruska dopravit a ještě nevědí, zda by za ně dostaly zaplaceno. A zdá se, že ani Čína nemůže ruským vědcům spolupráci se Západem nahradit.
