Cena elektřiny na pražské burze ve středu vystoupila na rekordních 376 eur (9238 korun) za megawatthodinu (MWh). Podle odborníků k tomu přispívá pokračující růst cen zemního plynu v Evropě. Z růstu cen elektřiny těží energetická společnost ČEZ, její akcie rostou o 2,5 procenta, pohybují se na dohled od 1130 korun za akcii.
Od září zvedne ceny energií také společnost E.ON. Stálí zákazníci od září letošního roku zaplatí zhruba o 15 procent více z celkové ceny, kterou za elektřinu doteď platili. U plynu je nárůst o 50 procent z celkové ceny. Zdražení se nedotkne zákazníků s platnou fixovanou cenou. Energie zdražují také další dodavatelé, například ČEZ nebo PRE.
Akcie francouzské energetické společnosti EDF rostou po zprávě, že stát za ně zaplatí osm až deset miliard eur (197 až 246 miliard korun). Jak je možné, že akcie ČEZ po oznámení stejného záměru klesly?
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy EUR (více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.
Pražská burza se propadla na nejslabší úroveň za téměř jeden rok. Index PX klesl o 2,70 procenta na 1217,91 bodu. Nižší byl naposledy 30. července 2021. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které odepsaly skoro devět procent. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
