Cena elektřiny na pražské burze ve středu vystoupila na rekordních 376 eur (9238 korun) za megawatthodinu (MWh). Podle odborníků k tomu přispívá pokračující růst cen zemního plynu v Evropě. Z růstu cen elektřiny těží energetická společnost ČEZ, její akcie rostou o 2,5 procenta, pohybují se na dohled od 1130 korun za akcii.
Od září zvedne ceny energií také společnost E.ON. Stálí zákazníci od září letošního roku zaplatí zhruba o 15 procent více z celkové ceny, kterou za elektřinu doteď platili. U plynu je nárůst o 50 procent z celkové ceny. Zdražení se nedotkne zákazníků s platnou fixovanou cenou. Energie zdražují také další dodavatelé, například ČEZ nebo PRE.
Akcie francouzské energetické společnosti EDF rostou po zprávě, že stát za ně zaplatí osm až deset miliard eur (197 až 246 miliard korun). Jak je možné, že akcie ČEZ po oznámení stejného záměru klesly?
Francouzský stát nyní vlastní 84procentní podíl v energetické společnosti EDF. K jejímu plnému ovládnutí bude muset zvolit buďto výkup akcií za cenu s pořádnou prémií pro stávající investory, nebo znárodnění, což je však časově náročné a politicky problematické.
Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy EUR (více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
Německý stát by mohl v Uniperu převzít více než 30procentní podíl. Vláda se totiž obává o úvěrový rating této energetické společnosti, která je největším odběratelem ruského plynu v Německu. Uvedl to hospodářský deník Handelsblatt.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Problémů s energiemi se začínají bát evropší političtí lídři. Energetické společnosti tak nejspíš opět plně ovládnou státní peníze. Vláda Petra Fialy to teprve zvažuje, Francouzi již hlásí, že do toho skutečně jdou. Důvod? Strach z energetické krize kvůli válce na Ukrajině.
První pololetí roku 2022 máme za sebou a byla to doslova krvavá lázeň. Původně zpomalení ekonomik se přelilo do „hrozby světové recese“. Americký hlavní index S&P 500 klesnul o více než 20 procent. Centrální bankéři hovoří o možnosti hospodářského poklesu. A podle průzkumů mezi ekonomy je pokles inflace bez výrazného snížení ekonomického růstu nemožný.
ČEZ zdražuje lidem energie jen měsíc od posledního zdražení. Nejde letos o poslední zvyšování cen. Na podzim domácnosti čeká naprostý cenový šok, inflace může atakovat úroveň 20 procent.
Pražská burza se propadla na nejslabší úroveň za téměř jeden rok. Index PX klesl o 2,70 procenta na 1217,91 bodu. Nižší byl naposledy 30. července 2021. Dolů burzu táhly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které odepsaly skoro devět procent. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Unijní ministři životního prostředí při jednání v Bruselu ani po osmi hodinách ❌ nedosáhli shody ohledně nového klimatického cíle EU pro rok 2040. Podle informací se kompromisní návrh nadále snaží vyjednat dánské předsednictví, země jsou ale rozdělené. Některé státy, jako například Česko, Polsko či Itálie, prosazují oslabení devadesátiprocentního klimatického cíle, Španělsko či Švédsko to ale odmítají.
Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku ❌ odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Polský prezident 👨 Karol Nawrocki 24. listopadu navštíví Prahu. V české metropoli se sejde se svým protějškem Petrem Pavlem a s pravděpodobným příštím premiérem Andrejem Babišem. Informuje o tom dnes polská tisková agentura PAP s odvoláním na šéfa zahraničního odboru polské prezidentské kanceláře Marcina Przydacze.
Výplata dalších 2️⃣,4️⃣ miliardy korun věřitelům zkrachovalé Sberbank CZ, která podíl vyplacených pohledávek zvýší z 95 procent na 99 procent, se opozdí. Důvodem je to, že jeden z více než 15 tisíc věřitelů podal odvolání proti rozhodnutí soudu o výplatě, uvedla insolvenční správkyně banky Jiřina Lužová.
Krajský soud v Ostravě propustil brněnského soudce 👨 Romana Kafku z vazby, kde byl od dubna v souvislosti s možnými podvody. Před zadržením se obviněný ukrýval v Chorvatsku. Nyní už útěk podle soudu nehrozí. Soud nepožadoval kauci. Stačilo, že se za Kafku zaručila manželka.
Německý ústavní soud označil vládou stanovená pravidla triáže, tedy třídění pacientů podle akutnosti jejich stavu, za ☝ odporující základnímu zákonu země. Postup, který kabinet někdejšího kancléře Olafa Scholze stanovil v roce 2022 v době pandemie nemoci covid-19, podle soudu zasahuje do profesní svobody lékařů a překračuje pravomoci spolkové vlády. Verdikt podle deníku Bild znamená, že rozhodnutí o prioritní léčbě opět náleží lékařům.
Policie obvinila v kauze zakázek Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) 1️⃣3️⃣ lidí. Stíhá je za řadu trestných činů včetně zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, krácení daní, praní špinavých peněz, podplácení či přijetí úplatku. Pojišťovna v kauze vystupuje jako poškozená, případ řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Český státní zástupce 👨 Petr Klement chce v čele Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF vyjasnit pravomoci a vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), kde nyní působí jako náměstek. Očekává, že do funkce generálního ředitele OLAF nastoupí v řádu několika málo měsíců, datum podle něj ještě bude předmětem dalších jednání.
ČR získá v příštích letech dalších 5️⃣,5️⃣ miliardy korun z fondů Evropského hospodářského prostoru EHP a Norska. Vyhlášení prvních výzev se předpokládá nejdříve na přelomu roku 2026 a 2027. V Praze byla dnes slavnostními podpisy stvrzena Memoranda o porozumění mezi ČR a donorskými státy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem pro čtvrté programové období.
Americká společnosti Nvidia a Deutsche Telekom vybudují v Německu cloudové datové centrum pro umělou inteligenci za 1️⃣ miliardu eur (24,4 miliardy korun). Cílem je posílit v Evropě infrastrukturu, která může pohánět komplexní systémy AI. Zařízení bude jedním z největších svého druhu v Evropě a má začít fungovat v prvním čtvrtletí příštího roku.