Světové akciové indexy letos rostou, kvůli horším dubnovým výsledkům však některé z nich sestoupily z rekordních úrovní. Nejsledovanější americký indikátor S&P 500, panevropský Stoxx Europe 600, čínský Hang Seng či technologický index Nasdaq Composite letos vzrostly o zhruba šest procent, vyplývá z burzovních statistik. Na maximum se v dubnu dostal britský index FTSE 100.
Společnost Alphabet oznámila, že vyplatí svou historicky první dividendu. Zpráva povzbudila investory natolik, že akcie matky internetového vyhledávače Google přidávaly po uzavření burzy téměř 16 procent.
Existují velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba o Apple, Amazon nebo Microsoft. No, a pak existují také velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si Čech prakticky pořídit nemůže.
Potenciál dluhopisů se ještě nevyčerpal. Od začátku roku jsou, hlavně ty korporátní, ve slušném zisku. „Nyní možná nastává období konsolidace až nějaké korekce, ale nemyslím si, že už bychom měli vyhlížet jiné alternativy,“ říká Martin Kujal, ředitel odboru správy fondů J&T Investiční společnosti. V rozhovoru pro Newstream Kujal mimo jiné radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům. „Je třeba se ptát, zda není nabízený úrok příliš vysoký.“
Americká technologická společnost Rubrik podporovaná Microsoftem jde na burzu. Zájem o akcie firmy, která se specializuje na cloudové služby a zabezpečení dat, je přitom v primární veřejné nabídce (IPO) obrovský. Podle zdrojů agentury Bloomberg dvacetkrát převyšuje počet nabízených akcií.
Pražská burza uzavřela na nejvyšší hodnotě od poloviny června 2008, tedy nejsilnější za posledních téměř 16 let. Index PX posílil o 0,49 procenta na 1564,82 bodu. Nahoru ho táhly především bankovní domy. Dařilo se Erste Bank, Komerční bance a Moneta Money Bank. Naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ oslabily. Česká koruna dnes posilovala vůči oběma hlavním světovým měnám.
Vyšší úrokové sazby povzbuzují ekonomický růst. Za takový výrok se klidně může nebohý student ekonomické vysoké školy dočkat i vyhazovu od zkoušky. Nicméně právě s takovou ideou si nyní pohrává rozšiřující se okruh slovutných finančníků nejen z Wall Street.
Uplynulý týden se nesl na vlně mohutných výprodejů na světových burzách. Výhled na vyšší sazby po delší dobu v kombinaci s dalšími rozbroji na Blízkém východě začínají podrývat důvěru investorů. Po delším čase se hlavní americký index S&P 500 podíval pod hladinu 5000 bodů. Růst tržní volatility tak rozhodně nemusí být u konce.
Izrael nedal na nabádání spojenců v čele se Spojenými státy a v pátek nad ránem místního část podnikl odvetné útoky na Írán. Ten na něj zaútočil o minulém víkendu drony a raketami. Izrael nyní udeřil přesto, že se mu – ve spolupráci se spojenci USA, Británií, Francií a Jordánskem – podařilo víkendový íránský atak takřka zcela neutralizovat, takže z něj učinil spíše symbolickou záležitost, ba až fiasko.
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
