Americký prezident Donald Trump si připravuje půdu pro další kolo zastrašování zahraničních vlád. Tentokrát prostředek vpašoval do už tak kontroverzního „velkého krásného zákona“, který je především domácí reformou. I tato klička ale má háček, může dále poškodit mezinárodní obchod i americkou ekonomiku.
Poslanci budou ve středu pokračovat v jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy, které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Je v podstatě zřejmé, že kabinet také čtvrtému opozičnímu pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a tentokrát i Pirátů nemá pro schválení návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu dost hlasů.
Americký prezident Donald Trump opět prodlouží lhůtu pro prodej TikToku vlastněného čínskou společností ByteDance do amerických rukou. Firma dostane dalších 90 dní, sdělila v úterý médiím mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Dánsko plánuje více investovat do Grónska a udělit tomuto arktickému ostrovu větší pravomoci v zahraničněpolitických záležitostech, uvedla dánská premiérka Mette Frederiksenová na návštěvě Faerských ostrovů, které jsou podobně jako Grónsko součástí Dánského království. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská komise navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na bezpečnostní výzvy současnosti. Návrh hovoří například o zavedení zrychleného režimu povolování obranných projektů či zajištění, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu. To plánuje Severoatlantická aliance i Evropská unie. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
Sociální sítě se poprvé staly komunikačním kanálem, odkud čerpalo zprávy nejvíce Američanů. Uvádí to vydaná zpráva institutu Reuters pro studium žurnalistiky (RISJ). Sociální sítě tak díky popularitě, kterou mají mezi mladšími lidmi, přeskočily televizní zpravodajství, které preferují starší lidé. V České republice je podle RISJ trend opačný a čerpání informací ze sociálních sítí i internetových platforem klesá. Sestupný trend ale zaznamenávají i další kanály.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social vyzval k okamžité evakuaci Teheránu a zopakoval, že Írán nemůže mít jadernou zbraň. Učinil tak krátce poté, co se v mnoha částech Izraele rozezněly sirény varující před raketami vyslanými z Íránu. Výbuchy a intenzivní palbu protivzdušné obrany v Teheránu mezitím podle agentury Reuters hlásila íránská média. Vzájemné vzdušné útoky Íránu a Izraele začaly izraelským útokem na Írán v noci na pátek. Bílý dům oznámil, že Trump kvůli dění na Blízkém východě předčasně opustí summit G7 v Kanadě a vrátí se do Washingtonu. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že se v Bílém domě setká Národní bezpečnostní rada.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
Írán válku s Izraelem nevyhraje, prohlásil americký prezident Donald Trump při setkání s kanadským premiérem Markem Carneym na okraj summitu G7 v Kanadě.
Maďarsko a Slovensko se postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 zemí.
