Slovenské prezidentské volby skončily. Sečteno je 99 procent volebních okrsků. Peter Pellegrini aktuálně má necelých 54 procent hlasů a stane se příštím slovenským prezidentem. Volební účast přesáhla 60 procent, je tedy výrazně vyšší než při minulých prezidentských volbách. Pellegrini slíbil, že bude prezidentem všech. Ivan Korčok uznal porážku, pogratuloval vítězi voleb. Zároveň ale přiznal, že je z výsledku voleb upřímně zklamaný a rozčarovaný.
Slováci vyrazili k volebním urnám a budou vybírat nástupce Zuzany Čaputové. Ta po prvotním nadšení roli významného hráče na domácím politickém kolbišti spíše nenaplnila. Což ostatně potvrdil i výsledek loňských voleb, kdy vyhrála „druhá strana“. Dvojice finalistů pak v tomto trendu bude pokračovat – Ivan Korčok je na to příliš osamocený a Peter Pellegrini příliš spojený s Robertem Ficem.
Nejdůvěryhodnějším vrcholným politikem v Česku zůstává prezident Petr Pavel, věří mu 54 procent lidí. Následují předseda ANO Andrej Babiš s 46 procenty a předseda SPD Tomio Okamura se 40 procenty.
Kumulace politických funkcí, hlavně těch exekutivních, se úplně utrhla z řetězu. Ztratila se míra, která je akceptovatelná, a začal na ně zběsilý hon. Potřeba kumulovat jich co nejvíce se v politice stává hlavní prioritou, píše ve svém komentáři protikorupční expert David Ondráčka.
Patrně žádná prezidentská kampaň se v USA neodehrávala v takto bizarních kulisách jako ta letošní. Trumpovy snahy o získání peněz na umoření gigantické pokuty jsou toho důkazem. Třeba vstup jeho sociální sítě na burzu je sice prazvláštní, ale nejspíš mu alespoň trochu peněz přinese.
Nemáme v úmyslu poslat na Ukrajinu bojové jednotky NATO, prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance. Ukrajinu podporujeme v její obraně proti ruské agresi, to z nás nedělá stranu konfliktu, dodal Jens Stoltenberg po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu. Hlavním tématem setkání byla situace na Ukrajině, NATO si ale ve svém bruselském sídle rovněž připomnělo 75. výročí založení aliance.
Čínský mírový plán pro vyřešení situace na Ukrajině je rozumný a z podobných návrhů zatím nejpřesnější, prohlásil podle ruských tiskových agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov. Plán, s nímž Peking přišel v loňském roce, vyzývá mimo jiné k respektování Charty OSN a integrity států, ale i ke zrušení protiruských sankcí včetně těch, které byly přijaty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v dopise vedení strany odmítl podezření, že od proruské sítě a od Rusů přijímal úplatky. Informovala o tom agentura DPA, která má dopis k dispozici.
Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. V rozhovoru odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině, tématem byl také terorismus. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na sdělení francouzského ministerstva obrany. Podle Moskvy se jednání uskutečnilo z iniciativy francouzské strany.
Vláda ve středu formálně ukončila veškeré práce na přípravě průmyslového parku v Líních u Plzně, kde automobilka Volkswagen (VW) zvažovala vytvoření továrny na baterie pro elektromobily. Kabinet také vzal na vědomí záměr armády obnovit vojenský prostor v oblasti tamního armádního letiště. Po jednání kabinetu to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Starostové obcí kolem letiště to vítají. VW loni ze záměru na stavbu takzvané gigafactory ustoupil.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.
