Průměrná sazba hypoték v ČR stoupla v prosinci na 2,99 procenta, a to z listopadové úrovně 2,7 procenta. Nárůst o 0,29 procentního bodu představuje nejvýraznější meziměsíční vzestup v celé historii sledování od roku 2003, vyplývá z dat Fincentrum Hypoindex.
Kauza americké stáže poslance Jana Farského ze STAN utěšeně bobtná. Původní nadšený souhlas s jeho cestou se i u koaličních partnerů zvrtnul v kritiku. Postupně se ukázalo, že Farského pobyt v USA nepotrvá šest měsíců jak tvrdil, ale osm, navíc o tom, že má odjet do Ameriky, věděl už od loňského května. A Oregonská univerzita, na níž stáž absolvuje, není až tak prestižní, jak prezentuje, má horší mezinárodní rating než Univerzita Karlova. Farský ale na odjezdu trvá, a opravdu nehodlá složit poslanecký mandát. „Po jedenácti letech mám takovou pozici, že bych voličům chyběl,“ říká. Tak určitě.
Závažnější než samotná výše veřejného dluhu Česka je stávající dynamika jeho nárůstu. Hrozí totiž, že mnohé země EU začnou své veřejné finance ozdravovat rychleji než ČR, což by mohlo postavení Česka v rámci EU coby šesté nejméně zadlužené země zhoršit. Navíc by takový vývoj nenechaly bez povšimnutí ratingové agentury. Ty pandemický nárůst tuzemského zadlužení zatím tolerují, neboť vnímají celkový mimořádný kontext, kvůli němuž nastalo.
Schůze dolní komory parlamentu, kdy šlo především o vyslovení důvěry Fialově vládě, bylo ochutnávkou toho, co se ve sněmovně bude dít dost často. Nekonečné debaty při projednávání důležitých předloh zákonů, svolávání mimořádných schůzí, rychlé využití jakéhokoli zaváhání pětikoalice.
Strach z rychlejšího růstu úrokových sazeb ze strany Fedu dál terorizuje světové burzy, ale je možné že už nás čeká to lepší. Takto by se dal ve zkratce charakterizovat uplynulý týden na finančních trzích, kde investoři dál sledovali vývoj na amerických desetiletých vládních dluhopisech (tzv. 10 year Treasury bonds) a jejich dopad směrem k rotaci z technologických akcií. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
Čtyři velká D. Pod tento kód lze shrnout program Fialovy vlády, která získala důvěru sněmovny. Co znamenají ona D? Pojďme na jedno po druhém.
Polovina Čechů, zhruba 4,5 milionu lidí, nemá dostatečné úspory. Během rekordní inflace letošního roku mohou velmi trpět. Podstatnou část z nich tvoří ale důchodci, kteří mají zajištěn příjem od státu. V době růstu cen energie se však projevil nedostatek úspor i u nich.
Loni potraviny v České republice zdražily o necelé procento, což je vzhledem k obecné rapidní inflaci neudržitelné. Loňské stojaté ceny potravin, výrazně se vymykající obecné rapidně zrychlující inflaci v ekonomice jako celku, představují příslovečné „ticho před bouří“.
Růst cen bytů v České republice ve třetím čtvrtletí loňského roku zrychlil. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 zdejší byty v průměru podražily o víc než pětinu (22 procent). S takto vysokým nárůstem se Česko drží v čele celounijního žebříčku, píše v komentáři k aktuální statistice vývoje cen bytů v jednotlivých zemích Evropské unie Petr Dufek, analytik ČSOB.
Konec roku přinesl celou řadu statistik. K těm nejzajímavějším patří odbyt aut. Zatímco německé vozy včetně škodovek doplatily na "čipovou krizi", segmentu luxusních vozů se nevídaně dařilo.
Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008. Stále však jde jen o „zahřívací kolo“ v porovnání s tím, co nás čeká letos.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
