Hospodští, hoteliéři nebo třeba majitelé kin. To jsou poražení posledních dvou let s covidem. Samozřejmě, že i další, třeba piloti, cestovní kanceláře. Jak přiznal bývalý superministr Karel Havlíček, státní náhrady za zavírání a omezování dosáhly v průměru padesáti až šedesáti procent bývalých příjmů. Takže propad na polovinu. Žádný růst.
Blížící se prezidentská volba bude velkým testem tuzemských voličů. Zatím doposud se prezidenti rekrutovali výlučně z řad politiků. To se ale může změnit, jak ukazují příklady z celé řady států. Excentrický ezoterik tak má možná víc šancí, než si nyní chceme přiznat.
Cena bitcoinu se nebývale propadá. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa v pondělí zlevnila pod úroveň 34 tisíc dolarů. To znamená, že už stojí ani ne polovinu toho, co loni v listopadu, kdy vykázala svoji dosud rekordní cenu, necelých 69 tisíc dolarů.
V Číně začínají příští pátek Olympijské hry, o medaile se tam pojede utkat i rekordně početná česká výprava. Počítám, že na rozdíl od Australian Open, kde se víc než výsledky zápasů řeší covidové aféry tenistů, Čína zaujme odlišnou taktiku. Ostatně, už to dělá. Záměrně před mezinárodním společenstvím tutlá data o nakažených. Lže.
Senátoři podebatovali o návrhu Fialova kabinetu na zmrazení platů ústavních činitelů a poté zvolili to nejsnadnější řešení, které mají k dispozici. Novelou zákona, kterou už schválila sněmovna, se rozhodli nezabývat, ta tudíž putuje přímo k podpisu prezidenta republiky. Zeman oznámil, že normu vetovat nebude. Pokud si vzpomínáte, že vloni na podzim tentýž Senát podobný návrh zamítl s tím, že se jedná o populistické předvolební gesto, pamatujete si to správně. Časy se ale mění, a tak si senátoři vzpomněli na chytrou horákyni.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Rostoucí volatilita a zatím jeden z nejslabších lednů na trzích, tak by se dal charakterizovat uplynulý týden, který ukázal, že poklesy v tomto roce mohou skutečně být daleko častějším jevem, než jsme byli zvyklí. Index S&P 500 se na začátku období zveřejňovaných výsledků dostal na hranu rozpětí kolem 4500 bodů a technologický Nasdaq zaznamenal desetiprocentní korekci od svých maxim. Zdá se, že akcie letos nebudou mít na růžích ustláno. A jaké byly hlavní události uplynulého období?
V případě války na Ukrajině hrozí zdražení pohonných hmoty v Česku nad 45 korun za litr, vyplývá z prognóz amerických bank. I bez války ale mohou jejich ceny vzrůst až ke 40 korunám ze litr.
Hotovo. Místopředseda Starostů a nezávislých, poslanec Jan Farský, který odcestoval na několika měsíční stáž do USA, oznámil, že se kvůli jejímu absolvování vzdá poslaneckého mandátu.
Pohonné hmoty v ČR mohou prudce zdražit, cena ropy poprvé od roku 2014 stoupá k 90 dolarům za barel. Na vině je teroristický útok ve Spojených arabských emirátech, napětí v Rusku a také nečekaný průběh nové koronavirové vlny s mutací omikron. Naopak růst zpomaluje silná koruna.
Pražský magistrát tento týden rozhodl, že zřídí „fond spoluúčasti investorů na rozvoji území, do kterého budou developeři po dohodě s městem přispívat na rozvoj infrastruktury“. To je oficiální formulace města. Důvod? Údajně nedostatek peněz na vybudování silnic a dalších sítí, které má město na starosti.
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
